voženě se přisáhl bych, že tím budu zkázán.
Prvé než sem se oženil, dobře všady
zdálo mi se, bych měl města i hrady.
Již by mě všecko omrzelo
a se vším by mi teskno bylo,
zdá mi se, že mě všecko svědí
a že za každú latí jeden sedí.
Mnohokrát již sobě v noci myslím
že celú nic skůro hořem nespím,
co mnoho potřebuje a všady,
a co musím vydávati,
vezmi kde vezmi, vždy dokládati.
I ba, co sem toho často pykal,
že sem se v ten stav svatý dal!
Nejednú sem myslil sem i tam,
zdychaje, že sem nevěděl, kde sem sám,
mnohokrát že sem z toho nemocen byl,
nevěda co počíti, tak sem myslil.
A z toho sem počal mysliti,
avšak to jinak již nemuož býti,
již se jest odvážiti toho,
nechť jest z toho málo nebo mnoho.
Tuž já pak jednú vstav, nemoha pro žalost ležeti,
musich ven z svého dvora jíti
nedaleko, do jedné zahrady,
a chtě pozbyti hoře tady
a chtě i to ohlédati,
skůro li bude svítati,
i šel sem odtud dále k háji.
Uslyšech, ano již ptáčkové zpívají
tak přesladkým notováním
a rozličným libým zpívaním,
slavíci, drozdi i škřivani,
kosové i všickni ptáčkové jiní.
Veliká zvěř sebú poče hýbati,
lišky i jiná zvěř zhusta běhati,
zajíci počechu sobě lože dělati,
po všem háji ptáčkové proletovati,
že všecko třeštělo zpievaním,
divocí holubi zhuoru byli s húkaním.
A tak všecko vedlé svého přirozenie,
když dnělo, hned bylo v utěšenie.
Ale já, bych měl hrdla zbýti,
nemohl sem se nikoli veseliti,
na svú ženitbu se vždy rozpomínaje
a každú hodinu fresle v hospodářstvie hraje.
I sedech k jednomu stromu.
Zhlédaje smutně k svému domu,
ano všecko ruozno prší
a děravo všudy, až vše srší –
nikdiež nic sobě nemohu vymysliti,
čím bych se mohl veseliti,
ano psota všady se mnú za pasy chodí,
chudoba, bída, psota se mnú radost plodí.
I pomyslich, mám li domuov jíti,
či co mám prvé počíti,
však nikdiež v ničemž řádu nenie,
jižť mám tepruv posvícenie!
Ba, běda mně, že sem se kdy oženil,
mněje, že sem sobě uskrovnil –
kdež jedno koliv pohledím,
tu všudy nedostatek vidím
a chci li se čím živiti,
musím to všecko kúpiti
i to musím na dluh vzíti,
co mám k své potřebě míti.
