Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

Z přirození svobody a navyklosti své poče výskati a volati hlasem velikým řka: „Má milá panno, já k vám puojdu, bych věděl kudy!“ Panna Ctnost otpovědě: „Nechoď sem, mládenče! Neb já na tvé postavě vidím, že my spolu neskvasíme!“ A mládenec: „Proč bychom spolu neskvasili, ano mi se zdá, že sem jakživ nic tak pěkného a tak draze připraveného neviděl!“ Panna: „Pravdu s pověděl, že sem draze a skvostně připravena, vnitř i zevnitř, ješto ty hoden nejsi mých se šatóv dotýkati. A protož tam ostaň radši, nebo já na tobě vidím, že té žíly v tobě nenie, kteráž by byla hodna mne se dotýkati, pro tvé rozpustilé činy, o nichž já z svého dětinství sem slýchala a mnoho slzí sem pro to vylila.“

Mládenec

A mládenec poče mysliti a jako hněviv jsa mluviti a pravě: „Mluvieš, že si o mně z mladosti slýchala, a hanieš mě praviec, že si mnoho slzí pro mé rozpustilosti vylila. Nenie to podobné, mejlíš se o někoho jiného! Neb vešken svět, a ktož mě zná pro mé rytieřské a světské běhy, ti mne milují. A protož pověz mi, kudy k tobě, aneboť tam skočím přes tu řeku, bychť měl utonúti!“

Ctnost

Panna otpovědě: „Neskač, ale obejda své skutky daleko a vezma na se nějaké poctivější než ty krátké šaty a to nahé hrdlo, budeš moci přes lávku šlechetnosti ke mně přijíti. Než sic takto nechoď, prvé by utonul v této řece, nežli mne dojdeš, s těmi obyčeji, jakéž ty do sebe máš!“

Mládenec

Mládenec vece: „Neutíkaj přede mnú a nechť, ale mluvím s tebú přes tuto vodu. Přistupiž blíže k vodě a prosím tebe, jmenuj mi se, kto jsi ty!“

Ctnost

A panna přistúpivši blíže k vodě, ne pro mládence, ale pro to, aby se jemu jmenovala, a zdali by jemu jméno její slíbilo, vece: „Mládenče, mněť Ctnost říkají.“ Mládenec trže sebú a chřbetem se k ní obrátiv, poče zpátkem rukú kývati a řka: „Cos ty, Ctnost! Slýchal sem o tobě, ale velmi málo, ale nic sem toho o tobě nikdy neslýchal, co by se mně líbiti mohlo! Ba, Buoh tě žehnaj na věky! Byť tvá voda do kolenú byla, nešel bych k tobě! A hned sem srozuměl, že v tom domku špatném nic dobrého býti nemuož!“ Ctnost k tomu otpovědě: „Mládenče, jáť nic jiného nevědě, než chceš li na to pomněti anebo druhdy pomysliti, že umříti musíš! Stuoj

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2020, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2020, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2020, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 13 lety, 11 měsíci a 8 dny; verze dat: 1.1.15
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).