Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

Však vieš, že sem já pán váš!“

Neštěstí

„Milé Štěstí, pane náš milostivý,

znám, že si ty král a pán dědičný!

Tížeš se mne, proč se to děje,

bera tvé věrné, tobě se usmívaje?

Děkuj z toho sobě a jemu,

Svobodovi, hofmistru tvému,

kteréhož sobě vyvolil za zprávce,

a jest tvých věrných zrádce!

Bychť já byl měl rozkazovati,

uměl bych já to jinak zpravovati,

neb to tvá Milost zná sám,

co já jich pod svú mocí mám,

a to s tvú volí, i sám od sebe

že jich již málo okolo tebe –

a z toho nemáš děkovati,

ale Svobodovi, tomu láti!

Neb on v ničemž míry nemá,

ani tvému otci vlásti dá,

než vždy, jakž chce sám.

Přivykl tancóm, frejóm i kolbám,

a zdá mu se, že jest všeho světa pán,

smýkaje se všudy jako cikán.

U každého bohatého i chudého pobude

a ktož nic nemá, hned jeho zbude

a přichytí se častokrát mnohého

bláznivého tranta i zteklého,

a když jej připraví mezi nás –

tu hned potud s ním jeho kvas.

Jáť bych měl k němu z práva milost míti

a Chudoba, Bída, Psota i naši děti,

neb on nás daří mnohými

a zvláště lidmi veselými,

starými, mladými a kratochvilnými,

kteřížto bez míry radost plodí –

jich statkóm najvíc Svoboda škodí!

A my je všecky přijmeme,

proto sobě s žádným nestýštěme.

A shledáš to nadléch, králi,

velmi jste se nám dříve smáli,

nechtějíce mne vyslyšeti,

že sú se nám smály i děti.

A kdyby ty poslúchal Múdrosti, otce tvého“

[…]text doplněný editorem[41]chybějící folia 23 bis r, 23 bis v v restaurovaném rkp doplněna novým papírem, na foliu 23 bis r tužkou dopsáno list chybí

Povstav Neřád poče mluviti,

od svých staršiech řéditi,

od purkmistruov a konšeluov,

i také od obecných pánuov:

„Cožkoli tuto Neštěstí mluvilo,

všecko s naší volí činilo,

neb jsme jeho za to všickni prosili,

aby se zprotivil a my s ním byli.

Dokudž muož našich hrdel stačiti,

nechceme s tebú dobře býti!

A když jedno povolíme svým,

uzřieš, jakť srazí rohy hercóm tvým,

ješto sú nynie na tvém dvoře,

i všudy v kútiech i v komoře.

Netřebať bude Rácuov na ně,

dalekoť my statečnější máme,

žeť budú na mosty i do bran vskakovati –

králi, to máš jistě shledati!

Již chci nynie řeči ukrátiti,

neb nesluší nám hrdě mluviti.

A když pak přijde k tomu,

všichni uzří, co kto udělá komu!“

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2020, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2020, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2020, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 13 lety, 10 měsíci a 8 dny; verze dat: 1.1.15
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).