Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

paní napomenut, kterúž jest miloval nade všecko stvořenie, v té chvíli ještě daleko větší zdechnutí učinil jest nežli prvé. A z té příčiny paní jej ještě daleko více a znovu počala prositi, aby jí pověděl příčiny zdychání svého, kteréž jest činil. Hajmkyn jí řekl: „Paní, já se bojím velmi, poviem li vám tu příčinu, že mi to snad ve zlém zpomínati budete. A bojím se, že byšte snad takovú věc dále neroznesli a při sobě toho nenechali.“ K němuž paní řekla: „Věru, toho neučiním, Hajmkyne, bych to měla v kterém zlém úmyslu k sobě přijíti aneb tebe v jaké zlé příhodě nechati, ani žádnému o tom praviti tak daleko, pokudž tvá vuole jest v tom.“ Tehda řekl jest Hajmkyn paní: „Má milá paní, poněvadž mi to přiříkáte toho dále nevynášeti, tehda vám to poviem,“ a smutnú postavú vzhlédl na ni. Kto a odkud jest, jí oznámil, a co jest v Paříži o ní slyšal a o její kráse zrozuměl byl. A kterak hned k ní v tu hodinu u veliké milosti zapálen byl a kterak se jest pro ni k jejímu muži za pacholka a služebníka zavázal. A po těch sloviech počal jest paní prositi z gruntu srdce svého s velikú pokorú, bylo li by možné a mohlo to býti, aby jemu milostiva byla a nad ním se slitovala a jemu v takové lásce a v tajné žádosti jemu k vuoli byla. A jestliže takové věci vuole by učiniti neměla, ale aby jeho v tom stavu, v kterémž nynie jest, nechala, a aby jí to příjemno bylo od něho, že jest na ni laskav. A vtom paní počala jest na toho mládence pilně hleděti a jemu toho všeho, což jest jí pravil, věřiti. A skrze jeho prosby veliké posílení a radost přišla jest, kterúž k němu velmi skrytě v srdci měla. A v tom času takové skryté lásky nemohla jest zatajiti v sobě, musila jest vzdechnúti a mládenci tomu otpověděla jest a řekla: „Hajmkyne muoj, ze všech najmilejší, stuoj s dobrú myslí a s veselým srdcem! Pravímť v pravé pravdě, že nikdy žádné dání ani darové žádného, kterýž vo mě stál jest, urozený ani neurozený, ktožkolivěk byl, ani žádná osoba, která mi kdy co dobrého přála, mně mého srdce v takové lásce neobměkčili sú, ani k své vuoli mě obrátiti mohli, ani k tomu přivésti, abych k kterému lásku okázala, a ty svými krátkými a malými, poctivými a krásnými slovy mne více svú nežli se sám muoj učinil si. A teď tu věc přiříkám a toho buď jist bez pochybenie, že lásku i mú milost získal jsi, a tuť přiříkám i dávám, a nežli tato noc příští

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 11 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).