Vyhledávání (skrýt)

Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka
<<<<<115r–116r116v–117v118r–119r119v–120v121r–122r122v–123v124r–125r125v–126v127r–128r>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

franckého vzátcný mládenec byl. A když se byl u dvora mnoho ctností a mravuov naučil, a v tom jeho běhu a stání událo se, že někteří rytíři od Božího hrobu přes moře přijeli byli, s kterýmiž pan Ludvík o krásných paních u Frankrajchu a v Englii v řeč byl všel i o jiných. A takž jeden z řitieřuov těch řekl: „Milí páni, vy pravíte o krásných paniech, kteréž v těchto zemiech jsú. A já pak pravím, jakž sem živ, co sem kde byl a jezdil i přes moře a co sem kdy kde rozličných paní v svých dnech viděl, neviděl sem nikdy žádné, kteráž by paní Beatričí z Bononie krású svú srovnati se mohla. Ta jistá paní krásná byla žena jednoho, jemuž jméno bylo Gianus.“ Kterémužto pánu všichni tovaryši toho potvrzovali jeho řeči a jemu svědčili, že jest pravdu mluvil. Tu řeč mladý pan Ludvík pilně znamenav a k sobě přijav, kterýž ještě žádné lásky ani milosti byl pokusil. A tak jej veliká žádost a milost zapálila tu paní viděti a ji poznati, že na žádnú jinú viec nemyslil, než jediné vždy na ni. A skrze to vzal jest před se konečně, aby do Bononie jel, aby tu krásnú paní viděl a tu přebýval, kdež ona jest. A tak hned otci svému rozuměti dal, že chce k Božiemu hrobu jeti pro rytieřství, kteréžto jízdě otec jeho nesnadně jemu přivolil a odpuštěnie jemu dal. A když jest otpuštěnie od něho vzal, s některými pacholky na koně své vsedal a do Bononie jel; a vtom jemu se štěstím přitrefilo se a náhodú, že tu pěknú paní ten dobrý pán, když tam přijel, viděl, ana v okně stojí v svém domu. Kteráž mu se tisíckrát pěknější [zdála]text doplněný editorem[90]Antonín Grund v edici Boccacciovské rozprávky, Praha 1950 na tomto místě doplňuje slovo „zdála“, nežli sú jemu rozprávěli a za to měl. A skrze to v nesmírnú lásku k té paní jsa velmi zapálen a srdce jeho namísto v milosti hořelo a tak v sobě před se vzal nikam z Bononie nejezditi tak dlúho, dokavadž by sobě lásky a milosti u té paní nedovedl a jí nedošel. A takž sám v sobě počal mysliti, kterak by její lásku sobě získati mohl a čeho by se přídržeti měl. A tak že jemu jeho smyslové všichni krátcí byli, až sobě umyslil jednu chvíli, kterak by mohl býti u té paní muže pacholkem aneb služebníkem a skrze to že by bez pochybenie jeho úmyslové před se vzatí jemu k jeho vuoli najprospěšnější býti mohli, čehož jest žádal. A hned po takovém rozmyšlenie rozprodal jest koně a zbroji a své pacholky učinil jest je své pány a jim přikázal žádnému

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).