Vyhledávání (skrýt)

Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka
<<<<<112v–113v114r–115r115v–116v117r–118r118v–119v120r–121r121v–122v123r–124r124v–125v>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

dobře nenie, že zahradník tak dlúho zahrady pusté nechává a jí nekopá. A přesto abatyše chovala jest jeho tak dlúho, až jest dobře pokusila, co jest prvé haněla. Však proto po některých dnech zase jej do jeho pokojíka poslala a potom více než jiné mnišky jeho požívala, činieci se skrze něj účastna světa tohoto cukrové sladkosti. Kdež tu již ten dobrý Kostrba velmi jest sobě tu práci obtěžoval, při najmenšiem devětkrát přes noc, kromě ve dne, přes pole jezditi musil, kdež ten dobrý druh těm věcem tak dosti činiti nebyl zvykl. A protož počal sobě rozmyšlovati, měl li by v tom déle státi a za němého odbývati, že by skrze to mohl škodu vzíti. Jednú byv u abatyše sám sobě jazyk rozvázav i počal zase mluviti a řekl: „Paní, často sem znamenal i slýchal, že jeden kohút devieti slepiciem muož potřeby dosti učiniti, a deset mužuov jedné ženě dosti učiniti nemohú. A já jich devět musím opatrovati a jim k službě býti hotov. Takové věci já více nemohu jednati a puosobiti, co sem až do této chvíle jednal. Neb mě již k tomu přivedlo, že již ani málo, ani mnoho mohu. Protož pusťte mě již od sebe, aneb se něčeho domyslte, abych mohl déle živ býti.“ A když to abatyše uslyšela, že Kostrba mluví, kteréhož měla a za to jest držala, že by němý byl, všecka ztrnuvši, lekši se i řekla jest: „Ouvech, co jest to, já sem se domnívala, že by ty němý byl.“ I řekl jest paní Kostrba: „Bylť sem němým, ale ne přirozeně, ale u veliké nemoci leže, byla mi řeč odjata, kteráž mi řeč v této noci minulé – Pán Buoh buď pochválen – zase navrácena jest.“ Abatyše, tomu všemu uvěřivši, počala se jeho dále ptáti, co by tím mínil, že by pravil jí, že devieti slúžil. Kostrba jí všecky věci oznámil, co každý den její mnišky počínaly sú. Skrz tu věc abatyše tomu dobře porozuměla, že její mnišky žádné tak nemúdře nečinily sú jako ona sama. Však proto Kostrby od sebe pustiti nechtěla, leč prvé s svými pannami o to radu vezme, aby skrze to její klášter a dobrá pověst jeho zlehčena nebyla. Před tiem některý den jejich starý šafář byl jest umřel. A tak všech těch běhuov, kteréž s Kostrbú činiti měli, všickni spolu na jednom zůstali, spolu s Kostrbú radujíce se a lidu vuokol oznamujíc a jim dávajíc věděti, kterak skrze jich pokorné a nábožné modlitby, kteréž k Bohu měly a k tomu svatému,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 22 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).