Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

spravedlivý nález a opatřenie v té věci!“ I přestal své řeči. Tehdy Múdrost dí: „Potud li jest tvá řeč?“ A on poví, že potud. Tehdy Múdrost k Neštěstí a spolusúsedóm jeho, kteříž v té při a ruoznici s ním byli: „Co vy k tomu díte?“ A tak Neštěstí vystúpiv velmi v zedrané sukni a postavy jsa velmi suché a bledé i nepříjemné a řeči křiklavé v při své, že ho jeden spíše vzdy uslyšal, než jej uzřel. A tak mi se zdá, nechť jest kto chce, když jest počal mluviti, by ho prvé neznal, že by ho po řeči poznal. I počne mluviti, a to těmito slovy: „Urození páni, páni soudce milí! O Vašiech Milostech pověst jest taková jako o soudcích pravých a spravedlivých bez osob přijímanie. Též já se naději s spolusúsedy svými, jsa toho jist bez pochybenie, že mně i spolu mým súsedóm v této při s tímto před časy nezbedným spravedlivý rozsudek učiniti ráčíte! Páni soudce milí, bych měl řeč jeho opakovati, v kterých sloviech jest ji promluvil, v paměti Vašim Milostem bez pochyby jest. Než takto já odspolu v té při souseduov svých pravím, že já i spolusousedé moji, užívajíce časuov zřízených k procházce mezi lidmi najvyššiech stavuov až do najnižších, k procházce a k známení s lidmi vedlé nám zřízeného běhu a času, přišli jsme na kvas do města ku panu purkmistru Povolilovi. I tu jsme nalezli tohoto nezbedného. A tak pro ukrátcenie řeči: Počal jest na mě najprv a mne haněti slovy nepoctivými i sousedy mé. A já jemu pěkně otpověděl, aby nechal, že nenie, oč státi, a on jest nechtěl, než vždy své. I řekl sem mu: ‚Milý pane, srovnávaj!‘ A on vždy zhuoru, a já popudiv se a vida, že jest čas, mrsk se naň i dám mu políček a vtom uchytím jej tak jakž’s za pas s měšcem spolu i počnu jím trhati. A sousedé moji také se k tomu přičinivše i přitlučem jemu.“ A tu řeč Neštěstí počne hned provozovati mnohými dobrými lidmi, jakožto Pravdú, Nelibostí i súsedem svým, kterémuž říkali Čas, a jedniem dobrým druhem i jinými mnohými. A vtom dí: „Páni soudce milí, co jsme koli učinili, učinili sme bohdá vedlé práva a na to Vašich Milostí rozsudku vedlé práva žádáme!“ A ten dobrý druh vzdy žaloval, že sú jej bez viny zbili a oblúpili, jakož pak k tomu Neštěstí sám se znal v své řeči, že jest jej v té svádě za měšec uchytil a za pas že mu

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).