Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

míti. I řekl jest starému: „Dobře’s učinil, žes sem zase přišel k nám. Neb jednomu muži u takového ženského pohlaví ujednati se, lépe by bylo u čerta býti. Neb sedmkrát požádajíc, osmého nevědí, co se jim zechce.“ A vtom, nechavše řeči, rozešli se spolu. Potom Kostrba ani spáti dobře mohl jest, počal jest mysliti, čeho by se držeti směl, aby k těm mladým mniškám do kláštera přijíti mohl. Avšak se tomu těšil, že ta všecka diela, kteráž činil Nutkal, dělati uměl lépe než on. Ale jediné že se bál, že jest pacholek mladý, že pro jeho mladost do kláštera jeho nebudú chtíti přijíti. Však proto přemyšloval jest se vší pilností sám s sebú a předkládaje sobě to, kterak ten klášter od něho dosti daleko jest, a k tomu, že žádný v té krajině ani v klášteře jeho známosti nemají, protož sám v své radě učiniv povolenie i učinil se jest němým, dobrú naději maje, jestliže to předse konati bude, což jest učinil, že bez pochybnosti přijat bude od těch mnišek. A tak ustanoviv se na tom, žádnému nepověděv, kde chce jíti, v žebráčiech šatech na cestu se vypravil, k klášteru, což najspieš mohl, přišel jest. A když jest do kláštera všel, na jeho štěstí těch mnišek šafáře našel jest na dvoře, na kterémž skrze kývanie a ústy hýbanie almužny žádal jest, a počal mu ukazovati rukama, jestliže by chtěl, mu drev za to rubati a zštiepati. Šafář kázal mu dáti jísti a potom některé veliké klápty kázal jemu zštiepati, kterýchž Nutkal nikdy zštiepati nemohl. A tak Kostrba, mladý a silný člověk, nevelmi v klápty dlúho tepa, všecky zštípal jest. A vtom šafáři bylo jest potřebí do lesa jeti drev rubati i vzal jest s sebú Kostrbu a ukázal jemu, kterak by měl na vuoz drva klásti a osly zapřežené domuov s drvy vésti. To všecko Kostrba, kterýž toho mistr byl, učinil a zpravil jest. Viděv to šafář, počalo mu to se velmi dobře líbiti do toho němého. A tak několiko dní u sebe jej držel neb měl, rozličná díla jemu vydávaje, kteréž on všecka velmi slušně zpravoval jest. Až jednu chvíli přihodilo se jest, že jej abatyše kláštera toho viděla i počala se šafáře ptáti, kto by byl. I řekl jí šafář, že jest chudý člověk, neuměje mluviti, a k tomu němý a neslyší, kterýž přišel v těchto dnech, žádaje almužny: „Kteréhož sem až do této chvíle do lesa a v jiných potřebách požíval. Co bych rád, by uměl v zahradě dělati a chtěl u nás zuostati! Jisté

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 19 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).