Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

jej utrhl a že žádá spravedlivého rozsudku. A takž Múdrost káže jim vystúpiti i počne tu věc s jinými pány vážiti – a krátce, že sú ti páni soudce té věci odložili, ty pře sepsavše až do zemského soudu, kterýž bude o suchých dnech tu, kdež se jiné všecky pře jednati budú a súditi. A že tu král, Jeho Milost najvyšší, na tom soudu sede. A tomu dobrému druhu nětco přižehravše i káže jim se rozjíti. A sami sepsané pře schovali. A takž ten dobrý druh jda od toho soudu sotva mdlobú počne mluviti s jedniem měštěnínem z předměstí, kterémuž Potřeba říkali. A byl velmi starý člověk a šedivý, postavy smutné, proséc ho pro Buoh, aby jej do svého domu přijal. A on jemu dí, že to chce učiniti. A takž jsa u toho hospodáře, počne velmi truden býti a již sotva duši popadal. A toť ten neochotný a všetečný, šúlavý a túlavý, ješto všudy musí pobyti, kterémuž Dokonánie říkají a jinak pravým jménem Smrt, náhodú se také k tomu dobrému druhu přivlekl, chtě zvěděti, kterak mu se na soudu zvedlo. A tak přijda k loži: „Nuže, nuže, prav noviny, kterak se na soudu zvedlo!“ A on ho pohříchu velmi nerad uzřel. I dí k němu: „Ba milý, nech mě a varuj mi se s větru od okna, však mi jest velmi dušno!“ A on chtě sebú hnúti od okna, zavadiv jednú nohú o druhú i upadl naň na lože. A coť člověk toto mdlý a nemocný, a toto člověk těžký, hrubý, hlintovatého těla – tak, krátce, po něm jezdil, až ho i dodávil. Protož každému v tom městě, to jest na tomto světě, chce li před zemským budúcím soudem svú při provésti, sluší se druhdy u Pravdy hospodú pobyti a napiti řiedkého a hořkého piva radši než u purkmistra Povolila malvazí aneb medu. A jestliže by pak kto byl na zámku u pana Štěstí, pomni, aby s těmi osobami radu bral, totiž s Múdrostí, s Opatrností, s Spravedlností, s Milosrdenstvím a s Ctností budúcí. Jestliže by pak kto jsa u pana Štěstieho nemohl se všemi znám býti, ale s Ctností, s Milosrdenstviem a Spravedlností toliko aby se jakž muož seznámil. Té známosti daj Buoh každému užiti a daj Buoh, aby naše pře dobře sepsány byly k budúcímu soudu! Kterémuž soudci buď chvála na věky věkuov. Amen.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 11 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).