Vyhledávání (skrýt)

Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka
<<<<<96r–97r97v–98v99r–100r100v–101v102r–103r103v–104v105r–106r106v–107v108r–109r>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

pravdu povědúc, že skrze Žádost a Chytrost a potom také Opatrnost a Výmluvnost ke dvoru pana Štěstí ho byl přikázal. A takž byv drahně let u pana Štěstí na dvoře i dí jednoho času k Žádosti: „Milý brachu, poďva na kvas do města as na hodinu!“ A Žádost mu hned povolí, a takž jedné sama dva jdú do města ku panu purkmistru Povolilovi. I počnú sediec s Povolilem kvasiti a toť z předměstí z jedné ulice přijdú sousedé. Hned drahně jich, jakožto najpr Neštěstí, Žalost, Škoda, Nezdraví, Bolest a Starost a tak jiní rozliční řemeslníci. I sednú za svuoj stuol a toť ten dobrý druh naděje se, u pana Štěstí že jest milostníkem, že by mohl učiniti, co by chtěl, i udělá puotku na Neštěstí, vida jej vodraného, an sedí s jinými svými sousedy za stolem, a řka: „Ty lotře, co ty chceš zde? By zabit byl vodranú!“ Tehdy Neštěstí povstav i dí jemu zase: „Ba, milý pane, třeba li jest té řeči? Přišel sem sem s tovaryši a s sousedy svými jakožto ten jsa hotov každému poslúžiti, i Vaší Milosti! Ale vidím, že by vám bylo snad nevelmi vděk!“ A ten dobrý člověk počne mu ještě více láti a haněti jej a řka: „Ba, by zabit byl vodranú zlodějskú! Ješto pro svú krádež již jsi mnohokrát od pana Štěstí trestán byl i sázen, a vždy jest to čert, že se vždy vymluvíš! A by zabit byl vodranú, však toho v tomto městě nenie, aby ty s ním vždy nějaké šarvátky nezedral a jej o statek nepřipravil.“ A takž Neštěstí zasmáv se i vece: „Slýchal sem, jak sem živ, že zlý pes mohl by na se vlka z lesa vyštěkati, a kdež nesrbí, nečeš! Řekl sem, nečeš pro přímět!“ A takž popudiv se Neštěstí i dí: „Ba, milý pane, cožť jest příliš, to jest mnoho! Jižť déle toho trpěti nebudu moci, nenecháš [li]text doplněný editorem těch řečí!“ A takž Škoda i vstane s zástolé i dí: „Ba, milý pane. Proč nás sobě tak lehce vážíš?“ A toť ten dobrý druh vpeří se v Škodu, počne s ním svádu. A tak krátce mluviec, že Neštěstí jsa hněviv, přskočiv i dá jemu políček. A takž Nemoc uchytí jej za vrch, k tomu Škoda, Žalost, Nedostatek, ti dobří sousedé, prostě že jej na vobrátku utepú, že tento nemuož zase ke dvoru pana Štěstího přijíti, jsa ubit a zraněn od Neštěstí a jeho súseduov. A tožť jeho tovaryš Žádost přijda na zámek, počne panu Štěstí rozprávěti o té bitvě toho dobrého člověka a prose, aby jej ráčil v té věci opatřiti a litovati toho. Tehdy pan Štěstí zasmav se: „Věru, nevíme

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 18 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).