háky, železnými klíštěmi i jinými nástroji k tomu udělanými ven vyvésti se musilo, a to učiň takto: ženu na hřbet položiti, hlavou velmi nížce dolů a nohami vysoko vzhuoru. A žena ta s obou strán silně a tuze pozdvihnúti se má, nohy, ruce pevně uvázati tak, aby jich blízko k sobě táhnouti nemohla, když se dítě mrtvé ven táhne. Potom baba má zámek té ženy levou rukou olejem bílého lilium neb jinými věcmi plzkost a hladkost činícími pomazanou otevříti tak, aby prstové vztažení a pomazaní dobře pospolu byli, a tak do zámku té ženy sáhnouti má a ouduov mrtvého dítěte hledati, aby věděla, kde ten železný hák založiti a to mrtvé dítě ven tak mohla vypuditi.

Stojí-li to mrtvé dítě v životě mateřině hlavou ku porodu, tehdy baba má založiti hák v oku dítěte aneb v dásních v ustech aneb pod lalúčkem v hrdle neb za lopatku aneb do jiných ouduov dítěte, kdež by hák vjíti mohl. Pakli by dítě mrtvé ku porodu nohami šlo, tehdy má baba hák vraziti do kosti nad luonem dítěte, jako do prostřední žebry aneb do kosti prsní neb zzadu na hřbetě. Když pak již ten hák založí, má ho pozdvihnouti pravú rukou, však ještě netáhnouti, ale má levou rukou opět do ženy sáhnouti a druhý hák do mrtvého dítěte proti prvnímu napříč založiti. Potom baba oběma rukama rozšafně spolu táhnouti má, ne jednou rukou toliko, pro to, aby dítě s obou strán zaroveň táženo bylo, a tak znenáhla táhnouti, ne upřímně, ale od jedné strany k druhé. A když pak rozšafně táhne, tehdy jedním prstem prvním od palce pomazaným do ženy sáhnouti a dítě v matce všudy vuokol vošetřiti i k vyjití zpuosobiti, a bylo-li by přivázáno neb přiroštěno, sprostiti. Chce-li dítě takovým tážením ven pocházeti, tehdy má baba ty háky čím dále, tím vejše do dítěte mrtvého vrážeti, byla-li by potřeba, tak dlouho, až dítě