[149r]číslo strany rukopisuz blatné země a dal s’ jemu na pomoc Evu. A již teď, milý hospodine, ty vieš, že ne pro mé zlé žádosti libost pojímaji tuto mú příbuznú sestru, ale pro budúcieho plodu milost, skrze něž by to bylo chváleno tvé svaté jméno věky věkoma.“ V tu hodinu poče se Sára také bohu modliti: „Smiluj se nad náma, hospodine, smiluj sě nad náma, abychva sě oba ve zdraví zstarala.“ A když by o prvospiech prvnieho kur pěnie, povola k sobě Raguel svých sluh, šel s nimi kopat rovu, neb se velmi bojieše též příhody, jakož se jest stala[x]stala] ſtal dřevním sedmi mužóm, kteříž sú byli s Sárú pokládáni. Tehdy hrob učinivše, vrátil se Raguel, k své hospodyni vece: „Pošli jednu [z]text doplněný editorem svých dievek, ať ohledá, umřel liť jest Tobiáš, ať bych jeho přede dnem pochoval.“ Tehdy k nima dievka do pokoje všedši, nalezla je spolu zdrávy ležiece a ihned sě vrátivši, dobrú novinu jim pověděla. Pro nižto v ten čas Raguel i jeho paní Anna vzdašta chválu bohu a řkúce: „Chválu vzdáváme tobě, milý hospodine, z toho, jehožto se jest nám nepřihodilo, co sme se bojiec domnievali. Učinil s’ s námi svú svatú milost a zahnal si od nás ďábla, protivníka našeho, a smiloval si se nad jedinajmi[51]jedinajmi: gedynaymi dvěma těmito. [149v]číslo strany rukopisuDajž jima, milý hospodine, svú svatú milost pilnějé[52]pilnějé: pilnie ge chváliti a tobě z svého zdravie obět vzdáti, aby poznala všech lidí obec, jenž si ty sám jediný buoh všeho světa.“ To řekl Raguel, káza sluhám rov zavrátiti[53]zavrátiti: zawratity před svítaním a své hospodyni Anně přikáza, aby ctně připravila obět hostem a přičinila vše, co by bylo pocestným třeba, a kázal zabiti dvě krávě tučné a čtyři skopce a připraviti hody velebné všem svým přátelóm. A potom zapřisáhl Raguel Tobiášovi, aby za dvě neděli u něho přebyli, a všeho svého[54]písař interlineárně doplnil „svého“ zbožie, což Raguel měl, pravé polovice ihned Tobiášovi postúpil. A tak od svědčiv zapsal, aby po smrti jeho druhá polovice na Tobiáše spadla.

Tehdy pozvav k sobě Tobiáš archanděla, jehožto člověka mnějíše, i vece k němu: „Azaria, poslyš, prosím, řeči mé, bych se já poddal v službu tobě, nebudu duostojen múdré obmyslnosti tvé, avšak prosím, připravě sě k cestě, pojma s sebú sluhu, beřiž sě k Gabelovi do Rages, vlasti města Medorumcizojazyčný text, vratiž jemu smluvené[55]„smluvené“ opraveno písařem zapsánie jeho, a vezma penieze u něho, prosiž jeho, ať na mú svadbu příde.