patriarchy a proroci uslyševše, počěchu sě velmi radovati. A zatiem ta přěslavná světlost ku přědpeklí sě blížieše.
V tu hodinu pekelný starosta diábel ku pekelnéj obci promluvi a řka: Připravte sě všichni, abyšte přijeli Ježíše a jeho sěm vtrhli, jenžto sě svelíčal, by byl Synem božím, a již vidíte, ežť jest člověk a bál sě smrti. Proněžto byl řekl: Truchla jest duše má až do smrti. A mnoho zázrakóv činiv, však sě nám jest již v naši moc dostal. Jemužto pekelná moc odpovědě a řkúc: Tiem sě nesvelíčej! Ty pravíš, by Ježíš smrti sě bál, an jest mocně přišed, nic sě tebe nebojě, tě jieti chce a z našie moci jiné zprostiti. A večas to uzříš. Běda tobě na věky. Jimžto pekelný starosta vecě: Co mi jím hrozíte, já sem jeho na púšči pokusil, já sem, ež sú jeho Židé umučili, zpósobil. A teď inhed uzříte, an u mú moc musí. K němužto obec pekelná vecě: Však vieš, ež jest ten, jenžto jest Lazařě z mrtvých vzkřiesil, jehožto s jakžkoli v svéj moci tvrdě držal, však s jeho vydati musil. K nimžto pekelný starosta vecě: Jest li ten, ješto jest nám Lazařě odjal náhle, jeho sěm nepúščejte, nebť sem já jeho moc viděl. Jakž jest brzo, nad rovem stojě, nad mrtvým Lazařem zavolal, tak jest inhed Lazař, jako orel sě otřasa, z našie moci bez našie dieky vyšel. Tehda hlas krále nebeského jako hrom pohřměv, vecě: Pekelné moci, otevřěte vrata svá, ať vejde všie chvály král. Ten hlas přězvučný diáblové uslyševše, u pekle sě železnými závorami uzavierali. A když na ně Spasitel v táž slova opět zvučně zavolal, tehda
