na zemi a u pekle. Tu kdež jest ráčil, tu jest byl i přěbýval. Najprvé z přědpeklé duše vyvedl a potom věcší stranú svéj miléj matcě sě zjěvujě, ji těšil a mezitojí svatéj Maří Mandaléně a jiným apostolóm toho dne svého skřiešenie sedmkrát sě zjěvil. Najprvé Mariji Mandaléně, jakžto píše svatý Jan evanjelista a řka: „Když Maria Mandaléna stáše u hrobu plačíci a v tu hodinu sě v hrob naklonivši, uzřěla dva anděly u bielých řízách, jeden v hlavách a druhý v nohách, tu ješto bylo položeno Ježíšovo tělo. K nížto ta dva anděly vecěsta: Ženo, co pláčeš? K nimžto ona vecě: Neb jsú vzěli mého hospodina a nevědě, kde jsú jeho položili. To řekši, za sě sě ozřěvši, uzřěla, ano Ježíš stojí, ale nevědieše, by to Ježíš byl. K nížto Ježíš vecě: Ženo, co pláčeš, co hledáš? Tehda ona, mnieci by byl někaký zahradník, k němu vecě: Pane, a zda s ty jeho pochopil, pověz mi, kde s jeho položil, ať jeho vezmu. K nížto Ježíš vecě: Maria! Ona sě k němu obrátivši, vecě: Raboni, to jest řečeno mistře.“ Jakžto by řekla: Co kážeš? K nížto Ježíš vecě: „Nedotýkaj sě mne, neb sem ješče nevstúpil k bohu Otci, ale jdi k méj bratří, točíš k ápostolóm, pověz jim, ež jdu k otci k mému, k uotci vašemu, k bohu k mému a k bohu vašemu.“ Tehda Maria Mandaléna přišla, zvěstujíc apostolóm a řkúc: „Viděla sem hospodina a to jest pověděl ke mně.“
Druhé sě zjěvil svatým Mariám, kdyšto jsú ot hroba zjitra šly, jakžto píše svatý Matěj evanjelista, když k nim anděl promluvil, v hrobě sedě, a řka: „Nebojte sě, nebo vědě, ež Ježíše ukřižovaného
