skály sě sědaly, země sě třásla, opona v chrámě napoly sě rozdřěla na znamenie, ež všeho světa Spasitel v těleství trpěl. V tu dobu Maria, matka jeho, a svatý Jan s jinými paniemi podál stáchu, žalostivě hlédajíc v jeho svatú tvář, neb pro židovský lid a pro veliký dav k němu přistúpiti nemožiechu. A když Židé ty zázraky uzřěchu, druh na druha vzhlédajě, domóv jidú. V tu dobu Pilát jednu dsku káza na kříž vzbíti, na niež psáno bieše trojím jazykem, židovsky, řěčsky a latíně: Ježíš Nazarenus, král židovský. Jakžto by řekl: Proto j ukřižován, že jest byl král židovský. Neb tehdy ten obyčej bieše, kohož ukřižovachu, nad ním vinu smrti napsachu.
Když lid židovský do města sě vráti, tehdy Ježíš pomodli sě bohu Otci a řka: „Otče, odpusť jim, neboť nevědie, coť činie.“ V ta doba lotr, jenžto na levici ukřižován bieše i na smrti své zlosti neostav, potupným slovem promluvi k Ježíšovi a řka: „Jsi li ty Kristus, pomoz sobě i nám!“ Jakžto by řekl: Ty jsi sě nazval Kristem, a juž jest viděti, že nejsi, nebo by ty byl Kristus, pomohl by sobě i nám, ale vizi, že nemóžeš. Jemuž Ježíš nic neotpovědě. Tehda druhý lotr, jenžto na pravici ukřižován bieše, otpovědě miesto Ježíše druhému lotru a řka: „Ani ty sě boha bojíš, a věda, ež ty a já jsmy dóstojni této ohavné smrti, ale teď je, ješto nikda zlého nic neučinil?“ A tak sě k Ježíšovi hlavú obrátiv, vecě: „Pomni na mě, milý hospodine, když přídeš do svého královstvie.“ Tu pravie světí mistři, ež tento lotr dobrý pět věcí učinil, proněžto milost boží obdržal. Najprvé svého tovařišě
