prokázaném uslyše soudce ten, kterýž prvé hejtmana proti nám nabádal, velice se zlobil, že ne po vůli, ale proti vůli jeho vše [se]text doplněný editorem dálo. I v tom Boží opatrování nad námi bylo.
Při témž sněmu jejich shledali sme se s jedním biskupem ostrovu toho, k němuž když jsme se hlásili, i kdo a odkud bychom byli, oznámili, laskavě nás přijal a k stolu pozval a potom, když se sněm dokonal, nás s sebou do Šklaholtu, kdež svou residenci měl, vzal, u něhož my po čtyry dni (počítajíc podlé spůsobu zdejšího) a čtyry noci zůstávajíce, opatření hojné sme měli. Co dům jeho s sebou přinášel, to nám dávali; maso pěkně vařené i pečené sme mívali, též i ryby, obzvláštně pak lososy velmi pěkné a dobré. To toliko nejhorší bylo, že vše, což nám koli dávali, bez soli vařeno i pečeno bylo. Dávali však vždycky sůl na stůl, takže sme sobě, chtěli-li sme, mohli jídla soliti; pro ně nebylo soli potřebí, nebo oni zvykli všeckno bez soli jísti. Mezi jinými pokrmy dali nám maso hovězí, od roka vařené a pod střechou ku potřebě zavěšené a chované. Nápodobně bylo k uzenému, ale žádné chuti v něm nebylo. Chleba pak velmi poskrovně bylo, ale vždy nětco se našlo. Pívo sme dobré dvoje měli, hamburský totiž a lubecký. Když pak již pátý den přicházel a my se od nich strojili, aby k nám ještě hojnější přívětivosti dokázal, toto učinil: Snídaní dal dobré připraviti, s námi též snídal spolu i s svou manželkou, dítkami a přátely jinými a jej tehdáž navštěvujícími, a pro uctění nás naposledy dal i vína přinésti do jedné nádoby, do druhé piva, které měl nejlepší, do třetí medu pícího, do jiné páleného, do jiné mléka etc.cizojazyčný text Což vše do jedné konve slili a zmíchali a nám připíjeli, ale když viděli a seznali, že ten nápoj nám příjemný nebyl, sami oni to pili, nám pak víno toliko a pivo, každé obzvlašť, dávali, na čemž sme my sic velice rádí přestali. Daroval nám také na cestu dvadcet loket vatmanu, to jest sukna toho, kteréž oni dělali a je tak nazývají. Item dva páry lžíc, pár z ovčích rohův, pár pak z velrybových zubův udělaných; a při tom se omlouval, abychom jemu neměli za zle, že nám žádných peněz nedává, poněvadž jich nemá, ješto sme my toho žádostiví nebyli, nýbrž my povinni sme byli jemu za dobrodiní vděčnost nějakou prokázati. Nadto vejše pujčil nám koní; komendyroval