to s hrozným hlukem a hřmotem, a při tom s tim ledem často i jiné věcí se tam dostávají jako dříví velké i s kořením, jenž v Grünlandu jako i v Norvegu na vysokých horách vyvrací se větry silnými, a když silní odjihové jako i přívalové přicházejí, tehdy voda to bere a do moře vnáší, což potom v čas povětří velikého až do Islandu přichází. Dostávají se někdy s tim ledem také i bílí nedvědi, kteříž v Grünlandu za zvěři shon činíce, daleko i na moře se spouštějí, a když led u břehu pustí, tedy oni s ledem (nemohouce spátkem) až do Islandu někdy i živí se dostávají a od lidu zbiti bývají anebo sami pomrou. Nazýván byl také někdy ostrov tento Schneeland vom schneecizojazyčný text, od sněhu, jehož tam převelice mnoho mívají, tak, že v čas zimy z domův svých ani vycházeti nemohou, ba i v létě v hojnosti se spatřuje, zvláště na horách a vrších, nebo z nich nikdý dokonale neschází, než často i u prostřed léta ještě ho přibývá. Jakožto i léta 1613. od nás spatříno, že na svatého Jana, když u nás nejteplejí bývá, tam tak hrubě pršel sníh, že ho za hodinu neb dvě dobře na půl lokte napadlo.
O náboženství v Islandu a jaký spůsob při něm zachovávají
Náboženství již od mnoha let Islandeři jsou křesťanského, a nyní luteriánského, k čemuž jim dopomoženo od krále denemarského. Kterýž, dostav ostrovu tohoto, o vzdělání v něm Luterového náboženství pečoval a některé z nich mladé k učení spůsobné sobě přivésti dal, jež k učení se řeči latinské obrátil, aby potom mohli v dálších věcech k pravému křesťanství přináležejících prospívati a od jiných, rozumějíce řeči latinské, se učiti, poněvadž jejích řeč přirozená jest od jiných hrubě rozdílná. Má sice původ svůj z německé, k ni však není podobná. Ti, kdož denemarsky umějí, drobet jim rozuměti mohou. Mají také mezi sebou dva biskupy, kteréž sobě podlé hodnosti z jiných kněží (jichž mnoho mají) vyvolují a je v veliké vážnosti u sebe mají. Ti také mímo jiné hojnějí jsou opatření, majíce živnosti své rozšířené, užívajíce i pomoci jak od jiných kněží, tak i od lidu obecného. K bydlení jejich dvě místa jsou oddělená; jedno slove Schalholdt, druhé Halar, jinák Hola.
Těch biskupův povinnost jest každého roku jednoho každého kněze, kterýž k dioecesi jeho přináleží, nejméně jednou navštíviti, jak kdo v