Vetter, Daniel: [Islandia aneb krátké vypsání ostrovu Islandu…]

Praha: Michálek, Daniel, 1673. Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. 29 G 4 neúpl., A1r–D8v. Editor Černá, Alena M. (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.). Ediční poznámka

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Při vzniku edice byla použita data a nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2018101).

druhých.

Druhá žalostná věc aneb nebezpečenství byla nemoc mořská, kteráž ne malo, ale velice nás trápila a rmoutila. Nebo několik jich stonalo, i kupec, s nímž jsme se byli vypravili, i marinář sám také bídný byl a v nemnohých dnech, jakž jsme se na ostrov dostali, umřel. K tomu jeden z pomocníkův jeho, jenž toliko den a dvě noci toliko stonal, na šifu umřel. Kteréhož hned na vrch šifu vytáhli a do truhly zabednili, chtějíce jej rádi někam k břehu přivesti a pochovati, čehož však dovésti nemohli. Nebo moře tudíž a hned ten den bouřiti se počalo: vítr odporný odtud, kamž jsme se plaviti měli, tak násilně vál, že znamenitou bouři na moři způsobil. V ten čas nechtějíc, abychom zase spátkem hnáni byli, divně sem i tam za čtyry dni a tři noci lavirovati, to jest sem i tam bokem plaviti a točiti se musili. Když se pak moře upokojiti nechtělo a my vždy s tím mrtvým nikdež k břehu připlouti sme nemohli, spustili sme jej po provazích do moře. Kam jej vítr zanesl, nevíme; než tak za to máme, žeť jej dřív tří hodin někde na břeh (kterýž ještě šeste i více míl od nás vzdálí byl) vyvrhl. K večerou ta bouře se upokojila a vítr zase prvnější se navrátil.

I připlouli jsme šťastně s Boží pomocí v pátek po Svaté Trojici na druhý konec Islandu k straně západní, do zátoky, kteráž jest blízko Helgapeldu. Helgapeld jest kostelík neveliký s farou, mající jméno od hory a oudolí, kteráž blížko toho kostelíka jest, trávníkem pěkným porostlé. Mezitím na té cestě, když se moře upokojilo a Island jsme dobře již viděli, byli někteří hanslování, totiž kteří nikdá v Islandu nebyli, od těch, kteří tam prvé bývali. To pak hanslování takové bylo: Vsazení byli každý z nich jeden po druhém na provaz a po skřipci třikráté do moře vpuštěni a pohřízeni, a když je z vody vytáhli, tedy myli jim hlavy mořskou vodou a provazem velikým ruky ztlouští je mydlili. Tak podobně i s námi zacházeti chtěli, ale my, vidouce nepříjemnost takové lázně, ovšem pak nebezpečenství, nebo kdyby se kdo provazu dobře nedržel, snadno by z něho do moře spadnouti mohl, a než by jej oni odtud zase vytáhli, v tom čase nebo by se dokonále utopil, aneb dobře vody napil, radějí jsme se jim vyplatili. A za příčinou hanslování tohoto nezastavují se, ale i v nejsilnějším plaven[í]text doplněný editorem je vykonávají.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).