[104r]číslo strany rukopisuvieru. Točíš: ať jsú jim věrni, neškodiec jim i jednú lstí na jich sboží, ani sobě kterú lstí té práce, ješto nésti mají, umenšijíc. Aj, dietky, kakť pílně svatý Pavel učí nás býti věrnu hospodě! I svému mlazšiemu velí témuž učiti vás. Budú liť vám jiní praviti jiné řkúc: Proto děláš, aby jedl a pil; nevadíť, což ukradneš k snědku, aneb aby dal pro Bóh, nejsúť to následovníci svatého Pavla; oklamániť jsú v svéj slepotě, chtieť zklamati také i vás, nevěřte jim. Ale než by kde krásti musili, co by snědli, zbuďte těch hospod a tu buďte, kdež by mohli nekradúc jiesti! Však robotni nejste, móžte, kam chtiec! A to silně držte v svém srdci, ežť jest veliký hřiech nevěrnu býti svéj hospodě! Dlužni jste hospodě věru nakrátce ve všech věcech, u menších i u větších. I v tom, když vidíte jim co škodného a mohúc staviti, nestavíte, aneb vystřieci, a nevystřěžete, velice by hřešiti mohli. A ovšem v jich ženách, v dětech, v dievkách máte cti jich ostřiehati, pomniec na onoho jinocha ctného, syna Jakuba patriarchy, na Jozefa, jehož byla zamilovala jeho pána [žena]text doplněný editorem, jedno li j’ jemu slibovala, o jedno li j’ sě pokusila, tu ochotenstvím, tu oplzstvem, tu čáry a kúzly, chtiec jej k sobě rozdrážditi v smilstvo, jakož jest psáno o něm v jedněch knížkách, kakžkoli u Mojžiešových knihách ne všeho j’ popsáno, ale něteré jen znamenité. Až sě jemu hroziti jala, až jeho připravila u vězenie svú lstí ještě jeho vzdy hledala. Však jeho Bóh i z toho vězenie vysvobodil a nad to pánem nad vším královstvem[cz]královstvem] kralowſtem jej ustavil pro jeho [vieru]text doplněný editorem. Neb jest řiekal k téj svéj paní: Mój pán ve všem mi věří a vše mi poddal kromě tebe. Lepí sem za to život dada, než bych sě v tobě pronevěřil. A protož raziť raziť, křesťanská čeládko, buďte věrni pánóm