[102v]číslo strany rukopisunechajíc, co j’ zapověděl v svém desateře přikázaní! A zvláště pomněte, že j’ zapověděl nečistotu smilstva, ale chce, aby sě každý sdržal od smilstva! Smilstvo plodiec, nelze jest k Bohu. Praví svatý Pavel: To vězte a rozumějte tomu: ani, smilstvo pášíc, královstvo božie budú jmieti. Protož, jakožť starý Dobeš vystřieháše svého syna od smilstva, chovajte sě, ani by za to chtěli dary bráti, ani pod omluvú, by nemohli pro svú křehkost sdržěti sě. A zdali by nesdržal sě, kdyby někto hlédal na to? Snad by nechal, by leč robě při tom bylo, a pak, ano Bóh přihlédá, jenž jest to zapověděl, nechati nechce! I chce sě pak kto omluviti, by bez toho nemohl býti! Křivdať jest; mohlť by, byť chtěl tu žádost přemoci, trpě a nedráždě sě myšlením aneb zlým obyčejem, ale bez práce nemóž. A protož, ktož pracije pro Bóh, bráně sě zlému, odplatu vezme; a ktož povolí svéj zlé žádosti, ten pokutu. A pakli sě kto sdržěti nechce, ale u manželstvě buď, jakož Bóh kázal, a z cíle manželského nevycházej! Ižádného hřiechu tak obecně nemstil Bóh na světě jako smilstva; neb byl pro ně potopil veš svět, když synové boží, točíš z plemene Setova, pojímaly dcery z plemene Kainova vidúc, ež byly krásné, točíš pro smilstvo jen; netbaly, by dobré byly, neda byly krásné. Mstil také Bóh ukrutně smilstva, jako oněm městóm pěti dal sě propásti a za živa spálil je pekelným ohněm pro jich smilstvo šeředné protiv běhu přirozenému. Ruben také, prvorozený syn Jakubóv, ztratil pro smilstvo požehnánie; ješto jako z práva měl jmieti, to dáno jinému. Ež pak Bóh miluje čistotu, i tiem jest to ukázal, ež sě narodil ze panny čisté. A protož, když nemóžte jako bohati a jako prázdni jmieti jiných skutkóv dobrých, to vám buď skutek dobrý střieci sě