Štítný ze Štítného, Tomáš: [Řeči nedělní a sváteční, rukopis A]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII C 15, 1r–254v vyjma 196v–199v a 194. Editor Hanzová, Barbora. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<<<79r79v80r80v81r81v82r82v83r>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

nemohú ještě rozuměti, podal jim sebe v pokoře poddánie člověčieho, aby skrze to ponenáhlu povzdvihl ku poznání božstvie svého. Neb když jim řekl: A co j’ to, ež jste mne hledali? Zda jste nevěděli, ež v tom, ješto j’ mého Otce, muši býti? A oni slovóm jeho neurozuměli: jakož pokládá svaté čtenie, sšel s nimi a přišel do Nazareta a bieše poddán jim. Aj, pravil skrytě skryté své božstvie svým starostám. A když skryté té výsosti rozumem dosieci nemohli, sšel s nimi níže v jich bydlo obecné a byl s nimi v tom, ješto j’ jich. A byl jim poddán svým zpósobem milostivým, až by i všel v pokoře, ež by to poznali, že má nade vše stvořenie vážen býti. Ale znamenajme svú hrdost protiv pokoře této! Aj, když to, jemuž jsme sě v času s boží pomocí naučili, jehož jsme neznali a nevěděli sami sebú od věčnosti, ješto jest něco skryté v Písmě, poznáme, a když o tom sprostnějším mluviti budem a oni nebudú moci rozuměti: Hrdi budem, vzhrdáme oněmi a jako sami sě svým zvláštím rozumem vzchlubíme, jako by nebylo mnoho i nad ny jiných učenějších; a ješto bychom nechtěli, by námi hrdali učenější, to budeme hrdati neučenějšími, a často sě jim i posmievati; a netbáme sě na to rozmysliti, ež ne těm, ješto jen vidie svého přikázanie stvořitele aneb u vieře skryté věci, ale těm, ješto, což jsú mohli vzvěděti, ež dobré jest, skutkem to činie, jsú vrata královstvie nebeského otevřiena. A nad to, ež ktož vie, co j’ dobré, a nečiní, hřiech jest jemu. A jakož to svědčí i sám spasitel, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho potřebováno. Protož ať nás uměnie nenadme, ale ať milost nás vzdělá, následujme příkladu Syna božieho, když se j’ ukázal v člověčství našem, ješto těm, ješto je viděl, ež nemohú ještě k vysokým rozumóm za ním jíti, sám sě v milostivé pokoře poddal, jehož by příkladem jich

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 13 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).