nedojdú něteří toho tajným zpósobem súdu božieho, však když stojie v tom úmysle a v té žádosti v pravé svaté milosti, jakž vyjdú z tíl, inhed to vezmú, jehož jim jest zde podlé zpósobu božieho nepojičeno. A tam je uvede dar božie milosti, jamž jsú byli týmž darem milosti božie upřeli úmysl. Jehož.
Třetie řeč o svatém Pavlu.
Ještě vám ukáži vyšší cěstu. Slovať jsú toto svatého Pavla. Die svatý Řehoř o této vyšší cěstě, v níž sě nám také k následování ukazuje svatý Pavel: Velmi jest milá sladkost ten duchovný život, ješto v pokojné mysli od vnějších rozbrojných věcí kochá sě, spatřije vnitřnie věci v boží milosti, ješto duše v něm i sama nad se vztržena bývá, a budú jí mnohé nebeské věci otevřěny, a pozná, kak neslušie vážiti věcí zemských proti duchovným a tohoto světa proti onomu světu nebeskému. Neb v tom životu dává někdy Hospodin sbožné duši i zde ještě pochutnati drobetka nebeské sladkosti, ež sě naplní v ní, ješto j’ psáno v knihách Jozue: Již počni jmieti! Protož svatý Pavel řek, abychom byli jeho následovníci, – a již jsme přeslyšeli, kak bychom v jeho obrácení statečném, a ež se j’ hřiechóm bránil a protivil a hromazdil šlechetnosti, následovali jeho, – jako ponúká nás i nad to ještě, v němž bychom jeho následovali, řka: Ještě vyšší cěstu vám ukáži, jakož sem tuto řeč počal těmi slovy. A v té řeči jeho, ješto jest řekl: Vědě člověka u vieře Kristově, ješto j’ byl vztržen v třetie nebe, móžem rozuměti, ež ten spatrný život, ješto spatřije nebeské věci, jest ta vyššie cěsta. Neb praví o sobě jako o jiném, aby sě nezdálo, by sě chlubil, ež slyšal tu tajná slova, jichž nenie mluviti člověku. A ež jest on ten, ješto j’ byl v tom kraji světla, kto by chybal, an tolik světla svatého učenie odonud přinesl, jímž osvietil svatú cierkev. Neb všecko Písmo svatých učenníkóv osdobeno jest řečmi jeho a jako mazanec namazáno. I zpievá o něm
