manželstvu ne z žádosti těla, ale podlé ustavenie Zákona starého, a když odtud Syn boží k čistotě panenské pozval jeho, míle a statečně přijal ji a držal. Ó ščastní, ktož tak ctíti mohú toho milého přietele božieho, aby v témž jeho byli následovníci v své panenské čistotě, obětujíc sě Bohu v službu, ač však sstojie! Neb lépe jest u vysoký slib nevstupovati, nežli slíbiec zase jíti. A by tomu Bóh chtěl, bychom my vdovcové a vdovy, i kakžkoli panenstvie zmrhavše, tak jej ctili, abychom věrně, držiec svého stavu čistotu v něm vyšší, jeho milovali a též i manželé s námi, a tiem nebrániec, ale, kudyž mohúc, pomáhajíc, i v čest je jmajíc, ktož by věrně v panenství slúžili Bohu!
Druhé svatost, v níž jest Hospodin povýšil milého svého, záleží v sladkosti pochotné svaté milosti, a tu je dal hojně svatému Janu; neb slazšie jest pochotnost milosti k Bohu čistých, neporušených než porušených. Porušený, miluje li Boha, pyče {čením}marginální přípisek mladší rukou; * přípisek upravuje slovo na „pyčením“ někak svého porušenie a své křehkosti zde na světě, ale neporušený móž kaks sladce v svém srdci chválu a dieku z svého neporušenie vzdáti Bohu. A toť jest snad i {no}meziřádkový přípisek mladší rukou i v nebesiech ona sladká pieseň svatých panen, ješto jie neumějí jiní než čisté panny. A toť má svatý Jan i nad svatého Petra, ačť jest svatý Petr miloval i horlivějie. Ale obať jsta dobře milovala. A my, kterúž kto milostí moha, zřiece na ně, táhněm sě také, abychom milovali dobrého Boha, leč sě v tom kto v milosti boží rozchutnaje, že j’ zachován v čistotě boží milosti, leč že j’ vzdy z božie milosti učištěn z svého poprzněnie. I jsúť rozliční vstupni milosti k Bohu, dlúho by bylo mluviti o všech. Ale chciť tuto o těch třech řéci něco, z nichž jeden jest Boha nade vše vážiec milovati, druhý ze všeho srdce, se všie duše, se všie mysli, se všie síly, třetí pro Bóh družce milovati jako sě, a proto v oné milosti k Bohu nepotuchati. Avšak nemóž li kto inhed té svrchované milosti jmieti, nerozpakuj sě; ne vzdyť inhed bývá milost svrchovaná, ale počne sě, aby rostla, roste, aby pak svého došla svrchovánie. Prvý vstupeň milosti, bez něhož jest spasenie nelze, jest Boha nade vše milovati; ač
