Najmilejší Bohu bydliti bude bezpečně. Die svatý Řehoř: V čest máme božie přátely, abychom je pomocníky jměli v svých potřebách. A nad to bychom i jedné pomoci od nich nečakali, však z pravé milosti a z dluhu, ež jsú přietelé boží, máme jě ctíti. A zdali mnohokrát lidé světští nectie jiných světských, ješto, ať tak řku, daroval je svět mimo jiné, a i jedné odplaty za to nečakajíc, jediné že j’ bohat neb krásen neb mocen, i milo j’ jim v nich to světské ščestie. Z něhož porokuje svatý Jakub řka: Přijde muž v dobrém rúše, jmaje prsten na ruce, poctíte jeho. Pak die: Držíte li ustavenie, dobře činíte, ale točíš nenie li v tom jiného úmysla, jen ež jest milost k ščestí v světských věcech. Súdce jste myšlenie nepravého. A když ti, ješto svět milují, mají ty u větší počest, ktož jsú viece od světa darováni, my ovšem máme ctíti božie přátely, jest li ež milujem Boha, ješto j’ poctiv jich Hospodin daroval je mimo jiné vláštími dary své milosti; máť milovník milého přátely ve cti jmieti a milovati. A tak kostel vzal jest to v obyčej spravedlivě, aby ctil svaté. Protož roznosie jich čest kazatelé, divnost božích daróv v nich vypravujíc, aby obec všechna Boha chválila v svatých dóstojnosti, a ktož v čem móž podobně, aby jich následoval, jich svatost jako zrcadlo před sebú maje. Protož slova tato, jimiž sem řeč počal, znamenajme, ješto sem řekl je ke cti tomuto přieteli božiemu: Najmilejší boží bydliti bude bezpečně. Neb o svatém Janu die slovutný Béda: Čtenie praví, milováše Ježíš Jana, ale jiných apoštolóv tiem od obecné milosti své nelúčí. Neb ukazuje, že j’ tohoto miloval zvláště a u většiem ochotenství mezi jinými, neb jej jest zvláští dar čistoty dóstojna většieho učinil milovánie; neb v čistotě panenské jej vzvolil, a v té viec ostal.
Ve trojí věci povýšen jest mimo jiné tento zvláště milý Bohu: Najprvé v svatosti života na tomto světě, druhé u vláštích zřiedlných činech a dóstojných neb úřadiech, třetie v divném vzetí s tohoto bydla hubenstvie světského.
Najprvé povýšil Syn boží v svatosti
