na křtu, neobvázal. Nebť nepřestane starý nepřietel, ale vzdy hlédá, aby věřících porušil vieru, a všudy svá lécie osídla, až sě i v anděla světla proměnije, točíš pod dobrého podobenstvím ve zlé potáhne. A vieť, koho by potáhl k lakomstvu, koho by k lakotě přivedl, komu by rozdrážděnie připravil smilstva a komu by vlil jed závisti; vieť, kým by zatočil zámutkem, a koho by u veselí přelstil; všechť znamená obyčeje, spatří, komu je čím která péče a co v žádosti koho najviec trží, a v tom hlédá příčin, aby uškodil, v němž vidí koho, ež by najspieš mohl jej podtrhnúti. A mnoho má těch, ješto jest je již uvázal, a jsú hodni k úmyslu jeho, jichž výmyslóv i jazykóv k jiných užívá oklamání. A skrze některé pomáhá z nemoci léky, skrze některé věštbú lecicos ukazuje, súdy vydává a pósobí čáry a kúzla, až sě i ti přičínějí, ješto mluvie pravú špíli, by všichni lidští činové mušili tak jíti, jakož jsú hvězdami zpósobeni, a to, ješto j’ v boží vóli i také v naší, řkú, by osud byl, jemužto minúti jest nelze. Avšak i ti činie počest hvězdám neb oněm znamením zodiaka, aby zlý byl jim osud proměněn, a v tom své zevují oklamánie; neb když móž osud tiemto neb tiemto proměněn býti, tehdy nemusí vzdy vyjíti osud, a pakli nemóž, proč tiemto neb tiemto hledají, chtiec zbýti něčeho?
Ale věrný křesťan, ve všech svých věcech jsa pílen sebe, odvrz od sebe viery bludné a té cti stvoření něčin, ješto na samého slušie Boha, na všeho, což jest, stvořitele. Dieť Písmo: Pánu Bohu svému klaněti sě budeš a jemu jedinému budeš slúžiti. Probuď sě, člověče, a svého přirozenie dóstojnost poznaj; ačť jest v Adamovi tvé porušeno přirozenie, v Kristuť jest opraveno. Užívaj, jakožť slušie, stvořenie toho, ješto vidíš! Uzříš li v tom co libého neb krásného neb divného, povstaň k chvále divné velebnosti všeho toho stvořitele! Milostí sě tomu, což libého vidíš, nepoddávaj, nekochaj sě v zdejších věcech; uzře krásu a líbost v zdejších věcech, chyť sě žádostí všie své mysli té
