věčně člověka nedržala? Ano člověk nechtěl sdržeti jeho přikázanie a z své vóle učinil protiv Bohu chtě, k tomu přistúpiv, k němužto jej táhl jen svú radú chytrý ďábel, závist jmaje k dobrému člověčiemu.
Čtvrtý skutek boží, ež z nespravedlných spravedlné činí a čaká, ne inhed zatratě zlého, odlévěje pomstú pro pokánie, aby živ byl hřiešný obrátě sě. Jistě chváliti máme tu nenáhlost jeho; neb mnohokrát byl by hoden člověk věčného zatracenie, ale on odlévie pokutú, až sě člověk darem milosti jeho navrátí.
Pátý skutek boží jest pokuta za zlé činy, a v tom má chválu spravedlnost súdu jeho, ež dá v mukách zlému toho zisku okusiti, po němž jest stál. A ež zde nechtěl živ býti spravedlivě, tam spravedlivé bude trpěti muky. To vše, jímž by kto mohl, zde jsa, odplaty nebeské zaslúžiti, a on to obrátil k hřiechu, bude jemu spravedlivě v rozličné muky obráceno. Neb tak ozdobuje spravedlnost boží zatracenie zlých, jako jeho dobrotu spasenie dobrých.
Šestý skutek boží jest štědré obdarovánie dobrých u věčné radosti. V tomť má chválu jeho štědrost, ež za malé zaslúženie věčnú a velikú odplatu dává a beze všech nedostatkóv ve vší plnosti; a všecky jich věci i jiných také zlé i dobré každému přivede k utěšení. Neb každý v svém dobrém čest a chválu bude jmieti a v jiných dobrém útěchu. V tom také, což jsú zle činili, budú veseli, že j’ je božie milost vyvedla z toho, ež jsú, toho ostavše, pokáním to opravili. Což jsú kdy na světě kterého trpěli protivenstvie, k veliké jim útěše bude, zbyvše již toho. Vidúce zlých odsúzenie, radosti budú, ež téhož jsú ušli, a ež moc božie tak sě spravedlivě nad svými pomstila nepřáteli. Radostni svým dobrým budú,
