jako svět sluncem; múdrostí opatrné rozšafnosti, jako svět měsiecem; i jinými šlechetnostmi, jako svět hvězdami rozličnými. Ale čaká, až i přijme sbožný dar milosti jeho, jímž bude osviecen. Kakžkoli toho ne všem činí, by dlúho jich čakal, abychom my neodlévějíc k němu přistúpili a od něho byli osvěceni, aby nebyly tváři naše pohaněny.
Pátý den učinil Bóh z jedné vody ryby i ptáky. Ryb nechal u vodě, z niež je stvořil, ale ptáci vzdvihli sě u povětřie nad vodu. V tom jest znamenán skutek božie spravedlnosti, ež, když zlí i dobří mají početie své jednostajné v líbosti tělesné žádosti, jedni vzdvihnú sě a vzdálé od tělesné žádosti rozkoši k nebeským a k duchovným vyšším věcem, a druzí zóstanú v žádostech tělesných, oblíbiec to, v němž jsú sě počeli, vzhóru sě k duchovným věcem nepotáhnú, až je i sehltí propastný velryb. A učijí v mukách spravedlnost boží, ale proto jie nepoznají ani oblíbie, a nemohúc jie nikudyž zbýti, vzdy mušejí trpěti od nie. A toť bude ta smrt věčná, o níž die svatý Pavel: Budete li živi podlé těla, zemřete; pakli duchem tělesné činy umrtvíte, živi budete.
Šestý den člověk stvořen k obrazu a ku podobenství božiemu a štědře obdarován, do ráje rozkoši uveden, všecka zvieřata předeň přivedena, aby uzřel, že j’ nade vším. A když nikteréž zvieře nebylo podobno jemu k jeho vláštiemu utěšení a ku pomoci, učinil Bóh z jeho těla kosti ženu jemu; ne on pro ni, ale ona proň učiněna. V tom jest ukázána chvála štědrosti jeho v obdarování spravedlných. Neb poňavadž jest tak štědře byl svój obraz obdaroval zde na světě, coť tam v nebi neučiní, když člověk, nalezv milost skrze Pána Jezu Krista, dopracije sě s pomocí daru jeho
