porozenie vzal jest kříž na sě a ten kříž vešken věk nosiv života svého, dokonal umřěv. V němž jest správně všech naděje vložena, ktož sú ho vděčni.
V tom svatém kříži, kto j’ v kteréj núzi, móž nalézti utěšenie. Honí li nepřietel koho, ež sě snad musí krýti jeho, patř na Krista: také sě kryl, přěd Herodem utekl do Ejipta v svém dětinství. Bude li kto kým prorazen: ano Krista proradil čeledín jeho. Nebudú li koho vlastní v čest jmieti, jakož slušie: ano Kristus mezi své přišel, a svoji jeho nepřijeli. Ostanú li koho v núzi přietelé a známí jeho: ano Krista ostali v núzi apoštolé jeho, až i svatý Petr, slibovav s ním i na smrt jíti, však zapřěl byl jeho. Bude li kto zač prositi koho, v němž jeho snad neuslyší: ano Kristus žádal píti, a dán jemu ocet s žlučí. Bude li kto oklamán, ež přijme někoho nevěrného: ano Kristus Jidáše přijal v úřad apoštolský, ne by sě oklamal, jenž věděl, co činí, ale aby to nám k útěše bylo, když my sě tak oklamáme. Bude li tě čeled krásti: ano i Jidáš kradl svého pána. A když sě j’ to stalo v zeleném a jadrném dřěvu, nediv sě, coť sě suchému stane!
Pakli j’ lékařstvie třěba komu, zdali nenalezne jeho v kříži pána našeho Jezukrista? Patř naň na kříži, jakož židé patřiechu na hada onoho mosazného, ješto na dřěvě pověšen bieše, a budeš uzdraven ode všelikého starého hada uleptánie! Nakazil li tvé srdce ten had starý nenávistí protiv někomu, svój jed v ně vpustiv, chceš li to právě opatřiti, ež Syn boží, a my ještě jeho nepřietelé, umřěl za ny, aby nám smrt jeho byla užitečna, také odpustíš proň, a jeho zřě závinu, svému nepřieteli. Bude liť sě v tobě tělesná bujnost neb nečistá žádost rozmáhati, patř, kak jest mútil sě Kristus v svéj
