a škřehot zubóm. Mt13,43 Tehdy spravedliví budú sě stkvieti jako slunce v království otcě jich. Kto má uši k slyšení, slyš.“
Mt13,44 „Podobno jest královstvie nebeské pokladu skrytému v poli, jejžto který člověk nalezne, skryje a pro radost jeho jde a prodá všěcky věci, kteréž má, i kúpí pole to. Mt13,45 Opět podobno jest královstvie nebeské člověku kupci hledajíciemu dobrých perel. Mt13,46 A když jest nalezl jednu drahú perlu, šel jest a prodal všěcky věci, kteréž jest měl, a kúpil ji.“
Mt13,47 „Opět podobno jest královstvie nebeské vrši puštěné v moře a ze všelikakého rodu rybieho shromažďujíci. Mt13,48 Kterúžto když by naplněna, vytáhše a podlé břehu sediece, vybierali sú dobré v osudie, a zlé ven vypustichu. Mt13,49 Tak bude na skonání světa: vyjdú andělové a otlúčie zlé z prostředka spravedlivých Mt13,50 i pustie jě v pec ohně, tu bude pláč a skřípenie zubóm. Mt13,51 Srozuměli li ste těmto všěm věcem?“ Řkú jemu: „Ovšem.“ Mt13,52 Vecě jim: „Protož všeliký mistr učený v království nebeském podoben jest člověku hospodáři, jenž vydává z pokladu svého nové i staré věci.“ Mt13,53 I stalo sě jest, když dokona Ježíš podobenstvie tato, šel jest odtud.
Mt13,54 A přišed do vlasti své, učieše jě v sbořiech jich, tak že sě diviechu a praviechu: „Otkud tomuto múdrost tato a moci? Mt13,55 Však tento jest syn tesařóv. Však mátě jeho slove Maria a bratřie jeho Jakub a Jozef a Šimon a Judas. Mt13,56 A sestry jeho však všeckny u nás sú. Otkavadž tehdy tomuto všěcky věci tyto?“ Mt13,57 I horšiechu sě na něm. A Ježíš řekl jest jim: „Nenie prorok beze cti, jedné u vlasti své a v domu svém.“ Mt13,58 I neučinil jest tu mocí mnohých pro nevěru jich.
XIIII.
Mt14,1 V ten čas uslyšal jest Herodes čtvrták pověst o Ježíšovi Mt14,2 i vecě sluhám svým: „Tento jest Jan Křstitel, onť jest vstal z mrtvých, a protož sě moci dějí v něm.“ Mt14,3 Neb Herodes jal jest Jana a svázal jeho a vsadil do žaláře pro Herodiadu, ženu bratra svého. Mt14,4 Neb pravieše jemu Jan: „Neslušie tobě mieti jie.“ Mt14,5 A chtě jej zabiti, bál sě jest lidu, neb jako proroka ho mějiechu. Mt14,6 A na den narozenie Herodesa skákala jest dcera Herodiadis v prostředku i líbilo sě jest Herodesovi. Mt14,7 Protož s přísahú slíbil jest jie dáti, což by kolivěk požádala ot něho. Mt14,8 Tehdy ona, jsúci vystřežena ot mateře své: „Daj [mi]text doplněný editorem[54]mi] mihi lat.,“ vecě, „tuto na mísě hlavu Jana Křstitele.“ Mt14,9 I smútil sě jest král, ale pro právo přísěžné a pro ty, kteříž spolu stoléchu, přikázal jest dáti. Mt14,10 I poslal jest a sťal Jana v žaláři. Mt14,11 I přinesena jest hlava jeho na mísě a dána jest dievcě i nesla jest mateři své. Mt14,12 A přistúpivše učedlníci jeho, vzeli sú tělo jeho i pochovali sú je. A přišedše zvěstovali sú Ježíšovi.
Mt14,13 To když uslyše Ježíš, otšel jest odtud na lodíčcě na miesto pusté súkromě. A když uslyšěchu zástupové, šli sú po něm pěškami z měst. Mt14,14 A vyšed viděl jest zástup mnohý i slitoval sě jest nad ním a uzdravi neduživé jich. Mt14,15 A když by k večeru, přistúpili sú k němu učedlníci jeho řkúce: „Pusté jest miesto a hodina již minula. Pusť zástupy, ať jdúce do hrádkóv, kúpie sobě pokrmóv.“ Mt14,16 A Ježíš řekl jest jim: „Nemají potřebie jíti, dajte vy jim jiesti.“ Mt14,17 Otpověděli sú jemu: „Nemáme zde, jedné pět chlebóv a dvě rybě.“ Mt14,18 Jenž vecě jim: „Přineste mi jě sěm.“ Mt14,19 A když káza zástupu siesti na sěně, vzem pět chlebóv a dvě rybě, vzhléd v nebe, žehnal jest a lámal a dal jest učedlníkóm svým chleby a učedlníci zástupóm. Mt14,20 I jedli sú všickni a nasyceni jsú. I vzěli sú ostatky zlomkóv dvanádste košóv plných. Mt14,21 A těch, ješto jedli sú, byl jest počet pět tisícóv mužóv kromě žen a dětí.
Mt14,22 A ihned přikáza učedlníkóm svým vsiesti na lodíčku a předjíti sě přes moře, až by pustil zástupy. Mt14,23 A pustiv zástupy, vstúpil jest na horu sám modlit sě. A když byl večer, sám tu bieše. Mt14,24 A lodíčka uprostřed moře zmietáše sě vlnami, neb bieše protivný vietr. Mt14,25 A čtvrté bděnie noci přišel jest k nim, chodě na moři. Mt14,26 A vidúce ho, an na moři chodí, zarmútili sú sě řkúce, že obluda jest. A pro strach křičeli sú. Mt14,27 A ihned Ježíš mluvil jest jim řka: „Jmějte doúfanie, jáť jsem, neroďte sě báti.“ Mt14,28 A otpověděv Petr, řekl jest: „Pane, jsi li ty, kaž mi k sobě přijíti na vodách.“ Mt14,29 A on vecě: „Poď!“ A sstúpiv Petr s lodíčky, chodieše na vodě, aby přišel k Ježíšovi. Mt14,30 Ale vida Petr vietr veliký, bál sě jest. A když poče tonúti, křičel jest řka: „Pane, spasena mě učiň!“ Mt14,31 A ihned Ježíš ztáh ruku, popade jej i vecě jemu: „Malé viery, proč si pochyboval?“ Mt14,32 A když vstúpichu na lodíčku, přestal jest vietr. Mt14,33 A kteříž v lodíčcě biechu, přišli sú a modlili sě jemu řkúce: „Jistě syn boží jsi.“ Mt14,34 A když sě převezechu, přišli sú do země Genezar. Mt14,35 A když jej poznachu mužie miesta toho, poslali sú do všie vlasti té i obětovali sú jemu ty, ješto sě zle mějiechu, Mt14,36 a prosiechu jeho, aby aspoň podolka rúcha jeho sě dotkli. A kteříž koli dotýkáchu sě, zdrávi učiněni jsú.
Kapitola XV.
Mt15,1 Tehdy přistúpili sú k němu ot Jeruzaléma mistři a zákonníci řkúce: Mt15,2 „Proč učedlníci tvoji přestupují ustavenie starších? Neb neumývají rukú svú, když chléb jedie.“ Mt15,3 A on
