onoho dne, když jej píti budu s vámi nový v království otcě mého.“

Mt26,30 A chválu vzdavše, vyšli sú na horu Olivetskú. Mt26,31 Tehdy vecě jim Ježíš: „Všickni vy pohoršenie trpěti budete na mně v této noci. Neb psáno jest: Bíti budu pastýře a rozprchnú sě ovcě stáda. Mt26,32 Ale když z mrtvých vstanu, předejdu vás v Galilei.“ Mt26,33 A otpověděv Petr, vecě jemu: „A ač by sě všickni pohoršili nad tebú, já sě nikdy nepohorším.“ Mt26,34 Vecě jemu Ježíš: „Věrně pravi tobě, že v tuto noc, dřéve nežli kokot zapěje, třikrát mne zapříš.“ Mt26,35 Vecě jemu Petr: „Také byť mi bylo umřieti s tebú, nezapřím tebe.“ Též [i]text doplněný editorem[117]i] et lat. všickni učedlníci řekli sú.

Mt26,36 Tehdy přijide Ježíš s nimi do vsi, ješto slove Gethsemany, i řekl jest učedlníkóm svým: „Sěďte tuto, ažť pójdu tamto a pomodlím sě.“ Mt26,37 A pojem Petra a dva syny Zebedeova, poče sě mútiti a truchel býti. Mt26,38 Tehdy vecě jim: „Smutna jest dušě má až do smrti. Počakajte tuto a bděte se mnú.“ Mt26,39 A pošed maličko, pade na tvář svú, modle sě a řka: „Otče mój, jest li možné, otejdi ote mne kalich tento. Ale však ne jako já chci, ale jako ty.“ Mt26,40 I přijide k učedlníkóm a naleze jě spície, i vecě Petrovi: „Tak ste nemohli jedné hodiny bdieti se mnú? Mt26,41 Bděte a modlete sě, abyšte nevešli v pokušenie. Duch zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.“ Mt26,42 Opět druhé otjide a modlil sě jest řka: „Otče mój, nemóž li tento kalich otjíti, jediné abych jej pil, staň sě vóle tvá.“ Mt26,43 I přijide opět a naleze jě spície, neb biechu oči jich obtieženy. Mt26,44 A opustiv jě, opět otjide a modlil sě jest třetie, túž řěč řka. Mt26,45 Tehdy přijide k učedlníkóm svým i die jim: „Spěte již a otpočívajte. Aj, přiblížila sě jest hodina a syn člověka bude dán v rucě hřiešných. Mt26,46 Vstaňte, poďme! Aj, přibližuje sě, jenž mě zradí.“

Mt26,47 A když on ještě mluvieše, aj, Jidáš, jeden ze dvanádsti, přijide a s ním zástup mnohý s meči a s palicemi, posláni jsúc ot kniežat kněžských a starších lida. Mt26,48 A jenž jej zradil, dal jest jim znamenie řka: „Kohož kolivěk políbím, onť jest, držte jeho.“ Mt26,49 A ihned přistúpiv k Ježíšovi, řekl jest: „Zdráv, mistře.“ I políbil jest jeho. Mt26,50 I řekl jemu Ježíš: „Přieteli, k čemu si přišel?“ Tehdy přistúpili sú a rucě uvrhli sú na Ježíše a držěli sú ho. Mt26,51 A aj, jeden z těch, kteříž biechu s Ježíšem, ztáh ruku, vytrhl jest meč svój, a udeřiv sluhu kniežete kněžského, uťal jest ucho jeho. Mt26,52 Tehdy vecě jemu Ježíš: „Obrať meč tvój v miesto své. Neb všickni, ktož meč berú, mečem zahynú. Mt26,53 Zdali mníš, že bych nemohl prositi otcě mého, a dá mi nynie viece než dvanádste tem andělóv? Mt26,54 Kterakž sě tehdy naplnie písma, že tak musí býti?“ Mt26,55 V tu hodinu řekl jest Ježíš zástupóm: „Jakožto k lotru vyšli ste s meči a s palicemi, abyšte mě polapili. Na všaký den u vás sem seděl učě v chrámě, a nejeli ste mne. Mt26,56 A to všecko stalo sě jest, aby sě naplnila písma prorocká.“ Tehdy učedlníci všickni opustivše jeho utekli sú.

Mt26,57 A oni držiece Ježíše vedli sú k Kaifášovi, kniežěti kněžskému, kdežto mistři a starší biechu sě sebrali. Mt26,58 A Petr jdieše po něm zdaleka až do sieni kniežěte kněžského. A všed vnitř, sedieše s sluhami, aby viděl konec. Mt26,59 Ale kniežata kněžská a všěcka rada hledáchu křivého svědečstvie proti Ježíšovi, aby jej na smrt dali, Mt26,60 i nenalezli sú, kakž koli mnozí falešní svědkové biechu přistúpili. A najposléze přijidešta dva křivá svědky Mt26,61 i řekla sta: „Tento jest řekl: Mohu zkaziti chrám boží a po třech dnech jej zasě ustaviti.“ Mt26,62 A vstav kniežě kněžské, vecě jemu: „Nic neotpoviedáš k těm věcem, kteréž tito proti tobě svědčie?“ Mt26,63 Ale Ježíš mlčieše. A kniežě kněžské vecě jemu: „Zaklínám tě skrzě boha živého, aby nám pověděl, jsi li ty Kristus, syn boží.“ Mt26,64 Vecě jemu Ježíš: „Tys řekl. Ale však pravi vám, potom uzříte syna člověka sedícieho na pravici moci božie a přicházějícieho v oblaciech nebeských.“ Mt26,65 Tehdy kniežě kněžské rozedřě rúcha svá řka: „Rúhal sě jest! Co ještě potřebujeme svědkóv? Aj, nynie slyšěli ste rúhanie. Mt26,66 Co sě vám zdá?“ A oni otpověděvše, řekli sú: „Vinen jest smrti.“ Mt26,67 Tehdy plvali sú na tvář jeho a zášijky jej tepiechu a jiní políčky v tvář jeho dávali sú Mt26,68 řkúce: „Prorokuj nám, Kriste, kto jest, jenž tě udeřil?“

Mt26,69 Ale Petr sedieše vně v sieni, i přistúpi k němu jedna dievka řkúci: „A ty s Ježíšem Galilejským bieše.“ Mt26,70 Tehdy on zapřěl jest přede všěmi řka: „Neviem, co pravíš.“ Mt26,71 A když on vycházieše ze dveří, uzřě jej jiná dievka, i vecě těm, kteříž tu biechu: „I tento bieše s Ježíšem Nazaretským.“ Mt26,72 A opět zapřel jest s přísahú, že sem neznal člověka. Mt26,73 A po malé chvíli přistúpili sú, kteří stáchu, a řekli sú Petrovi: „Jistě i ty z nich jsi. Neb i řeč tvá zjěvna tě činí.“ Mt26,74 Tehdy počě sě kléti a přisáhati, že by neznal člověka. A ihned kokot zazpieva. Mt26,75 I rozpomanul sě jest Petr na slovo Ježíšovo, ješto byl řekl: „Dřieve nežli kokot zazpievá, třikrát mne zapříš.“ A vyšed ven, plakal jest hořcě.

XXVII.

Mt27,1 A když jest bylo ráno, v radu sú vešla všěcka kniežata kněžská a starší lida proti Ježíšovi, aby