odtud Ježíš, viděl jest člověka sedícieho na mýtě, Matúšě jménem, i vecě jemu: „Následuj mne!“ A vstav následoval jest ho. Mt9,10 I stalo sě jest, když on stoléše v domu, aj, mnozí zjěvní hřiešníci a hřiešníci přišedše, stoléchu s Ježíšem i s učedlníky jeho. Mt9,11 A vidúce zákonníci, praviechu učedlníkóm jeho: „Proč s zjevnými hřiešníky a hřiešníky jie mistr váš?“ Mt9,12 Tehdy Ježíš uslyšav, vecě: „Nenie potřebie zdravým lékaře, ale těm, ješto sě zle mají. Mt9,13 Jdúce zajisté naučte sě, co jest: Milosrdenství chci, a ne oběti. Neb nepřišel sem volat spravedlivých, ale hřiešných.“ Mt9,14 Tehdy přistúpili sú k němu učedlníci Janovi řkúce. „Proč my a zákonníci postíme sě často, ale učedlníci tvoji sě nepostie?“ Mt9,15 I vecě jim Ježíš: „Zdali mohú synové ženichovi plakati, donidž s nimi jest ženich? Ale přijdú dnové, když otjat bude ot nich ženich, a tehdy sě budú postiti. Mt9,16 A nižádný nevšívá záplaty rúcha nového v rúcho staré, neb otjímá plnost jeho ot rúcha, a horšie rozedřenie bývá. Mt9,17 Ani púštějí vína nového v sudy staré, jinak rozpučie sě sudové a víno sě vylévá a sudové zhynú. Ale víno nové v sudy nové púštějí a obé zachováno bývá.“
Mt9,18 Když ty věci mluvieše k nim, aj, kniežě jedno přistúpilo jest a modléše sě jemu řka: „Pane, dcera má nynie umřěla jest, ale poď, vlož ruku tvú na ni a budeť živa.“ Mt9,19 A vstav Ježíš, šel jest za ním i učedlníci jeho. Mt9,20 A aj, žena, kteráž krvotok trpieše dvanádste let, přistúpila jest s zadu a dotkla sě jest podolka rúcha jeho. Mt9,21 Neb řekla jest v sobě: „Dotknu li sě toliko rúcha jeho, zdráva budu.“ Mt9,22 A Ježíš obrátiv sě a vida ji, řekl jest: „Doúfaj, dcero, viera tvá, ta tě jest zdrávu učinila.“ A zdráva učiněna jest žena v tu hodinu.
Mt9,23 A když přijide Ježíš do domu kniežěte a viděl jest trubačě a zástup hlučící, pravieše: Mt9,24 „Otejděte, nebť nenie mrtva dievka, ale spíť.“ I posmieváchu sě jemu. Mt9,25 A když by vyvržen zástup, všel jest a držal jest ruku její, i vstala jest dievka. Mt9,26 A vyšla jest pověst tato po všie zemi té.
Mt9,27 A když Ježíš jdieše odtud, šli sú po něm dva slepá volajíce a řkúce: „Smiluj sě nad námi, synu Davidóv!“ Mt9,28 A když přijide do domu, přistúpili sú k němu slepí. I řekl jest jim: „Věříte li, že to mohu učiniti vám?“ Řkú jemu: „Ovšem, pane.“ Mt9,29 Tehdy on dotekl sě jest očí jich řka: „Podlé viery vašie staň sě vám.“ Mt9,30 I otevřěny jsú oči jich. I pohrozil jest jim Ježíš řka: „Vizte, ať by nižádný nevěděl.“ Mt9,31 Ale oni vyšedše ohlásili jeho do všie země té.
Mt9,32 A když oni vyjidechu, aj, obětovali sú jemu člověka němého, diábelstvie majícieho. Mt9,33 A když vyvrže diábelstvie, mluvil jest němý. I divili sú sě zástupové řkúce: „Nikdy sě jest neukázalo tak v Izraheli.“ Mt9,34 Ale zákonníci praviechu: „V kniežěti diábelském vymietá diábly.“
Mt9,35 I obcházieše Ježíš města všěcka i hrádky, učě v sbořiech jich a kážě čtenie královstvie a uzdravuje všeliký neduh i všelikú nemoc. Mt9,36 A vida zástupy, slitoval sě jest nad nimi, neb biechu trápeni a ležiece jako ovcě nemajíce pastýře. Mt9,37 Tehdy vecě učedlníkóm svým: „Žen zajisté mnohá, ale dělníci nemnozí. Mt9,38 Protož proste pána žni, ať by vyvrhl dělníky na žen svú.“
X.
Mt10,1 A svolav dvanádste učedlníkóv svých, dal jest jim moc nad duchy nečistými, aby jě vymietali a uzdravovali všeliký neduh a všelikú nemoc. Mt10,2 A dvanádsti apoštolóv jména jsú tato: Prvý Šimon, jenž slove Petr, a Ondřej, bratr jeho, Mt10,3 Jakub Zebedeóv a Jan, bratr jeho, Filip a Bartoloměj, Thomas a Matúš, zjěvný hřiešník, a Jakub Alfeóv a Tadeus, Mt10,4 Šimon Kananejský a Judas Škariot, jenž i zradil jest jeho.
Mt10,5 Těch dvanádste poslal jest Ježíš, přikázav jim a řka: „Na cěstu pohanskú neotcházejte a do měst samaritánských nevcházejte, Mt10,6 ale radějše jděte k ovciem, kteréž zahynuly sú, domu izrahelského. Mt10,7 A jdúce kažte, řkúce, že sě přiblížilo královstvie nebeské. Mt10,8 Nemocné uzdravujte, mrtvé křěste, malomocné čisťte, diábly vymietajte; darmo ste vzěli, darmo dávajte. Mt10,9 Neroďte vlásti zlatem ani střiebrem ani peněz na pasiech vašich, Mt10,10 ne tobolky na cěstě ani dvú sukní ani obuvi ani metly, neb hoden jest dělník pokrmu svého. Mt10,11 A do kteréhož koli města neb hrádku vejdete, otěžte, kto by v něm hodný byl, a tu přebývajte, donidž nevyjdete. Mt10,12 A vcházejíce do domu, pozdravte jeho řkúce: Pokoj tomuto domu. Mt10,13 A bude li zajisté dóm ten hodný, přijde pokoj váš naň. A pakli nebude hodný, pokoj váš k vám sě navrátí. Mt10,14 A ktož koli vás nepřijme ani uslyší řěčí vašich, vyjdúce ven z domu nebo z města, vybíte prach z noh vašich. Mt10,15 Věrně pravi vám, lehčějie bude zemi sodomské a gomorské v den súdný nežli tomu městu.“
Mt10,16 „Aj, já posielám vás jako ovcě uprostřed vlkóv. Protož buďte opatrní jako hadové a sprostní jako holubice. Mt10,17 A varujte sě ot lidí, neboť zradie vás v sněmiech a v sbořiech svých bičovati budú vás. Mt10,18 A před vladaře a krále vedeni budete pro mě na svědečstvie jim i pohanóm. Mt10,19 A když vás zradie, neroďte mysliti, kterak anebo co byšte mluvili,
