odkud sem vyšel. A příde nalezne jej prázden, chvoštištěmi vyčištěný a okrášlený. Mt12,45 Tehdy jde a vezme sedm jiných duchóv s sebú horších sebe a vendúce přebývají tam; a bývají poslednie věci člověka toho horšie prvních. Tak bude i pokolení tomuto najhoršiemu.“

Mt12,46 A když ještě mluvieše k zástupóm, aj, mátě jeho i bratřie stáchu vně, hledajíce mluviti s ním. Mt12,47 Tehdy vece jemu jeden: „Aj, mátě tvá a bratřie tvoji stojie vně hledajíce tebe.“ Mt12,48 Tehdy on odpověděv tomu, jenž mu pravieše, vece: „Kto jest mátě má a kto sú bratřie moji?“ Mt12,49 A ztáh ruku svú na učedlníky, vece: „Aj, mátě má a bratřie moji. Mt12,50 Neb ktož kolivěk učiní vóli otce mého, jenž v nebesiech jest, tenť jest mój bratr, sestra i mátě.“

Třinádctá

Mt13,1 Ten den vyšed Ježíš z domu, sedieše podlé moře. Mt13,2 I sebrachu se k němu zástupové mnozí, tak že na lodíčku vstúpiv, seděl, a vešken zástup stáše na břěze. Mt13,3 I mluvil jest jim mnoho v příslovích řka: „Aj, vyšel jest, jenž rosievá, rosievat semene svého. Mt13,4 A když rosievá, některá padechu podlé cesty, a přijidechu ptáci nebeští i sněchu je. Mt13,5 Ale jiná padechu v zemi skalnú, kdežto nemějiechu mnoho země, a inhed vzešla sú, neb nemějiechu hlubokosti země. Mt13,6 A když slunce vzešlo, usvadechu, a že neměla sú kořene, uschla sú. Mt13,7 Jiná pak padechu mezi trnie [a vzrostla sú trnie]text doplněný editorem[80]a vzrostla sú trnie] et creverunt spinae lat. i udusichu je. Mt13,8 Ale jiná padechu v zemi dobrú i vydáváchu požitek, jiné stý, jiné šedesátý, jiné třidcátý. Mt13,9 Kto má uši k slyšení, slyš.“

Mt13,10 A přistúpivše učedlníci, vecechu jemu: „Proč v podobenstvích mluvíš jim?“ Mt13,11 Jenž odpověděv vece jim: „Neb vám dáno jest znáti tajemstvie králevstvie nebeského, ale oněm nenie dáno. Mt13,12 Neb ktož má, bude jemu dáno i bude obživnost mieti, a ktož nemá, i to, což má, bude jemu odjato. Mt13,13 Protož v příslovích mluvím jim, nebť vidúce nevidie a slyšiece neslyšie ani rozumějí, Mt13,14 aby se naplnilo v nich proročstvie Isaiáše, jenž praví: Slyšením uslyšíte, a neurozumiete, a vidúce viděti budete, a nebudete viděti. Mt13,15 Neb ztvrdlo jest srdce lidu tohoto, a ušima těžce sú slyšeli a oči svoji zavřěli, aby nikdy očima neviděli a ušima neslyšeli a srdcem nerozuměli a obrátili se, abych je uzdravil. Mt13,16 Ale vaše blahoslavené oči, že vidie, a uši, že slyšie. Mt13,17 Neb zajisté pravi vám, že mnozí prorokové i spravedliví žádali sú viděti ty věci, které vy vidíte, a neviděli sú a slyšeti ty věci, které vy slyšíte, a neslyšeli sú.“

Mt13,18 „Protož vy slyšte příslovie rosěvače. Mt13,19 Všeliký, jenž slyší slovo králevstvie, a nerozumie, příde duch zlý i vezme, co vsáto jest v srdci jeho: tenť jest, jenž vsát jest podlé cesty. Mt13,20 Ale kterýžť sát jest na skále, tenť jest, jenž slovo slyší a inhed s radostí příme to, Mt13,21 a nemá v sobě kořene, ale jest časný. A když se stane zamúcenie a protivenstvie pro slovo, inhed se pohorší. Mt13,22 Ale ktož jest sát mezi trním, tenť jest, jenž slovo slyší, a pečovánie světa tohoto a obluda bohatstvie udušuje slovo, a bez užitka bude učiněno. Mt13,23 Ale jenž v zemi dobrú sát jest, tenť jest, jenž slyší slovo a rozumie a požitek nese a činí jiné stý, jiné šedesátý a jiné pak třidcátý.“

Mt13,24 A jiné příslovie propověděl jest jim řka: „Podobno učiněno jest králevstvie nebeské člověku, jenž rosieval siemě dobré na poli svém. Mt13,25 A když sú spali lidé, přišel jest nepřietel jeho i sál jest kúkol mezi pšenici i otšel jest. Mt13,26 A když vzroste zelina a užitek učini, tehdy ukáže se i kúkol. Mt13,27 A přistúpivše sluhy hospodářovy, řekli sú jemu: Pane, všaks dobrého semene nasál na svém poli. I odkud má kúkol? Mt13,28 I vece jim: Nepřietel člověk to učinil. I vecechu jemu sluhy: Chceš li, jděme a vytrháme jej. Mt13,29 I vece: Nic, neb snad trhajíce kúkol vytrhali byšte spolu s ním [i]text doplněný editorem[86]i] et lat. pšenici. Mt13,30 Nechte obého rósti až do žni a v čas žně diem žencóm: Vytrhajte najprvé kúkol a svěžte jej v snopky k pálení, ale pšenici zbeřte do stodoly mé.“

Mt13,31 I propověděl jim jiné podobenstvie řka: „Podobno jest králevstvie nebeské zrnu horčičnému, kteréžto vzal člověk, sál na svém poli, Mt13,32 ješto jest najmenšie mezi všěmi semeny, a když vzroste, větčie jest všech zelin. I bývá dřevo, tak že ptáci nebeští přídúce i přebývají na ratolestech jeho.“ Mt13,33 Jiné podobenstvie mluvil jim: „Podobno