[Bible litoměřická, Matoušovo evangelium]

Státní oblastní archiv v Litoměřicích, fond Biskupské sbírky Litoměřice (Litoměřice, Česko), sign. BIF 2, 384r–397r. Editoři Svobodová, Andrea, Valenta, Petr, Voleková, Kateřina. Ediční poznámka

Vznik edice byl podpořen výzkumným programem Strategie AV21 (Paměť v digitálním věku) a projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. LM2015081 Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku (RIDICS, http://vokabular.ujc.cas.cz) v rámci Projektu velkých infrastruktur pro VaVaI.

[Generovaný obsah]

Mt17,5 A když on ještě mluvieše, aj, oblak světlý obstieni je, a aj, hlas z oblaku řka: „Tento jest syn mój milý, v němž mi se jest dobře líbilo, jeho poslúchajte!“ Mt17,6 A slyševše učedlníci, padechu na svú tvář a báchu se velmi. Mt17,7 I přistúpil jest Ježíš i dotknul se jest jich i vece jim: „Vstaňte a neroďte se báti!“ Mt17,8 Tehdy pozdvihše očí svých, nižádného sú neviděli, jedné samého Ježíše. Mt17,9 A když sstúpichu s hory, přikáza jim Ježíš řka: „Nepravte nikomémuž viděnie, doniž syn člověka nevstane z zmrtvých.“ Mt17,10 Tehdy otázachu ho [učedlníci]text doplněný editorem[126]učedlníci] discipuli lat. řkúce: „Což tehdy mistři pravie, že Eliáš musí najprvé přijíti?“ Mt17,11 A on odpovědě, vece jim: „Eliáš zajisté přijíti má a navrátí všecky věci. Mt17,12 Ale pravi vám, že Eliáš přišel jest, a nepoznali sú jeho, ale učinili sú nad ním, což sú kolivěk chtěli. Takež i syn člověka má trpěti ot nich.“ Mt17,13 Tehdy urozuměli sú učedlníci, že o Janovi Křtitelovi mluvi jim.

Mt17,14 A když přijide k zástupu, přistúpi k němu člověk, kleče na kolenú před ním, řka: „Pane, smiluj se nad mým synem, nebť náměséčník jest a zle trpí, žeť často padá v oheň a též i u vodu. Mt17,15 A podal sem ho učedlníkóm tvým, a nemohli sú jeho uzdraviti.“ Mt17,16 A otpovědě Ježíš vece: „Ó, pokolenie nevěrné a převrácené, dokovad budu s vámi? Dokud vás budu trpěti? Přineste jej sem ke mně. Mt17,17 I vzla Ježíš jemu, i vynide ot něho diábelstvie, i uzdraveno jest dietě z té hodiny. Mt17,18 Tehdy přistúpili sú učedlníci k Ježíšovi tajně i řekli sú jemu: „Proč my nemohli sme ho vyvrci?“ Mt17,19 Vece jim Ježíš: „Pro nevěru vaši. Protož zajisté pravi vám, budete li mieti vieru jako zrno horčičné, diete hoře této: Jdi tamto, a pójde. A nic vám nebude nemocné. Mt17,20 Ale tento národ nevymietá se, jedné modlitbú a postem.“

Mt17,21 A když přěbýváchu v Galilei, vece jim Ježíš: „Syn člověka má zrazen býti v ruce lidské Mt17,22 a zabijí jej a třetí den vstane z mrtvých.“ I zamútili sú se násilně.

Mt17,23 A když přijidechu do Kafarnaum, přistúpichu, kteřížto bráchu platný peniez králi, i vecechu jemu: „Mistr váš nedal penieze?“ Mt17,24 I vece: „Ovšem.“ A když vnide v dóm, předjide jej Ježíš řka: „Co se tobě zdá, Šimone? Králi zemští ot kterých berú clo nebo dan: ot svých li synóv, čili od jiných?“ Mt17,25 A on vece: „Ot jiných.“ Vece jemu Ježíš: „Tehdy synové svobodni sú. Mt17,26 Ale abychom jich nepohoršili, jdi k moři a pusť udici a tu rybu, která najprvé uviezne, vezmi, a otevra usta jejie, nalezneš peniez. Ten vezma daj jej za mě a za tě.“

Osmnádctá

Mt18,1 V tu hodinu přistúpichu učedlníci k Ježíšovi řkúce: „Ktoť se zdá větčí v nebesiech?“ Mt18,2 A přivolav Ježíš maličkého, postavi ho prostřed nich Mt18,3 i vece: „Věru pravi vám, leč se obrátíte a budete učiněni jakožto maličcí, nevendete v králevstvie nebeské. Mt18,4 Protož ktož kolivěk se poníží jako maličký tento, tenť jest větčí v králevství nebeském. Mt18,5 A ktož přijme jednoho maličkého takého ve jméno mé, mě přijímá. Mt18,6 A ktož by pohoršil jednoho z těchto maličkých, jenž u mě věří, hodné jest jemu, aby byl zavěšen žrnov osličí na hrdlo jeho a utopen byl v hlubokosti morské. Mt18,7 Běda světu ot pohoršenie! Neb musí to býti, aby přišla pohoršenie. Ale však běda člověku tomu, skrze něhož pohoršenie příde. Mt18,8 Ač ruka tvá neb noha tvá horší tě, uřěž ji a zavrz ot sebe. Dobré jest tobě v život vjíti mdlému neb klécavému než dvě ruce neb noze majíciemu puštěnu býti u věčný oheň. Mt18,9 Pakli oko tvé horší tě, vylup je a zavrz ot sebe. Dobré tobě jest jedno oko majíciemu v život vjíti než dvě oce majíciemu uvrženu býti u věčný oheň. Mt18,10 Vizte, abyšte nepotupili jednoho z těchto maličkých. Jistě pravi vám, že andělé jich v nebesiech vždycky vidie obličej otce mého, jenž v nebi jest. Mt18,11 Neb jest přišel syn člověka, aby spasil, co jest zahynulo. Mt18,12 Co se vám zdá? Bylo li by někomu sto ovec a zblúdila li by jedna z nich, však opustí devadesát devět na horách a jde, hledá té, kterážto jest zblúdila? Mt18,13 A udá li se, že ji nalezne, věru pravi vám, že se bude radovati nad ní viece než nad devadesáti devieti, ješto sú neblúdily. Mt18,14 Tak nýnie vóle před otcem vaším, jenž v nebesiech jest, aby zahynul

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 15 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).