[260r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcei vy buďte hotovi, neb kterú hodinu neviete, syn člověka přijde.“ L12,41 I vecě jemu Petr: „Pane, k nám li dieš toto podobenstvie, čili ke všěm?“ L12,42 Tehdy vecě pán: „Ktoť sě zdá, jest věrný vladař a opatrný, jehož ustavil jest pán nad čeledí svú, aby jim dal v čas pšenice mieru? L12,43 Blahoslavený jest[332]jest] navíc oproti lat. ten sluha, kteréhož když přijide pán, naleze, an tak činí. L12,44 Jistě pravi vám, že nade všiem, což má, ustaví jej. L12,45 Pakli die sluha ten v srdci svém: Mešká pán mój přijíti, i počne bíti pacholky a dievky a píti a jiesti a opíjeti se, L12,46 přijde pán sluhy toho v den, v který neúfá, a v hodinu, v kterú nevie, i rozdělí jej a částku jeho s nevěrnými položí. L12,47 A ten sluha, jenž poznal vóli pána svého, a nepřipravil sě a neučinil podlé vóle jeho, bit bude ranami mnohými. L12,48 A který jest poznal a činil hodné věci, ranami bit bude malými. A každému, komuž jest dáno mnoho, mnoho bude žádáno od něho. A komuž sú poručili mnoho, viece požádají od něho.“

L12,49 „Oheň sem přišel pustiti v zemi, a co chci, jediné aby se zažehl? L12,50 Křstem mám sě křstíti, a kterak mi jest těsno, dokud se nedokoná? L12,51 Mníte, bych pokoj přišel pustiti v zemi? Neřku[333]Neřku] + vobis lat., ale rozdělenie. L12,52 Neb bude z toho pět v jednom domu rozděleno: třie proti dvěma a dva proti třem L12,53 budeta rozdělena: otec proti synu a syn proti otci svému a[334]a] navíc oproti lat. mátě proti dceři a dcera proti mateři své[335]své] navíc oproti lat., + suam var., [svekruše proti nevěstě své]text doplněný editorem[336]svekruše proti nevěstě své] socrus in nurum suam lat. a nevěsta proti svekruši své.“

L12,54 I pravieše[337]pravieše] + et lat., nemá var. k zástupóm: „Když uzříte oblak, an vycházie od západa, ihned pravíte: Déšť pójde, a tak bývá. L12,55 A když vietr od poledne, an věje, řiekáte, že léto bude, i bývá. L12,56 Pokrytci, tvář nebe i země umiete dokázati, ale toho času kterak nedokazujete? L12,57 Což [b]označení sloupcepak i od sebe sami nesúdíte, což spravedlivé jest?“

L12,58 „A když jdeš s protivníkem svým k kniežeti, na cestě daj pilnost, aby byl prost od něho, ať snad nedá tebe súdci a súdce vydá tě biřici a biřic pustí tě v žalář. L12,59 Pravi tobě, nevyjdeš odtud, doniž také i poslednieho šarta nenavrátíš.“

XIII.

L13,1 A biechu tu někteří v ten čas, zvěstujíce jemu o Galilejských, jichžto krev Pilát smiesil s uobětmi jich. L13,2 A odpověděv vece jim: „Mníte, by ti Kalilejští mimo všěcky Galilejské hřiešníci byli, že sú takové věci trpěli? L13,3 Nepravi vám, ale nebudete li pokánie mieti, všichni takež zahynete. L13,4 A jakož oněch osmdesát[338]osmdesát] decem et octo lat., místo osmnást, na něžto upadla věžě v Siloa a zabila jě, mníte, že by[339]by] + et lat., nemá var. oni dlužníci byli mimo všěcky[340]všěcky] + homines lat., nemá var. přebývajície[341]přebývajície] pṙebywace rkp. v Jeruzalémě? L13,5 Nic, pravi vám, ale nebudete li pokánie činiti, všichni takež zahynete.“

L13,6 I povědě[342]povědě] + et lat., nemá var. toto podobenstvie: „Dřevo fíkové mějieše jeden štiepené u vinnici své i přijide, hledaje ovoce [na něm, a nenaleze]text doplněný editorem[343]na něm, a nenaleze] in illa, et non invenit lat.. L13,7 [I vece k kopáči vinnice]text doplněný editorem[344]I vece k kopáči vinnice] Dixit autem ad cultorem vineae lat.: Aj, tři léta sú, jakž přichodím, hledaje ovoce na tomto fíku[345]fíku] + et non invenio lat.. Protož podetni jej, i co také zemi zaměstnává? L13,8 A on odpověděv, vecě jemu: Pane, ponechaj jeho i tohoto léta, ažť jej okopám a okladu[346]okladu] kladu rkp. hnojem[347]hnojem] hnogiem rkp., L13,9 zdaliť by učinilo ovoce; pakli neučiní[348]pakli neučiní] sin autem lat., potom podetneš jej.“

L13,10 A bieše uče v škole jich v svátky. L13,11 A aj, žena, jenž mějieše ducha nemoci let osmnádst a bieše skloněna, ani ovšem mohla jest vzhóru hleděti. L13,12 Kterúžto ženu[349]ženu] eam lat., když uzřě Ježíš, povolal k sobě a řekl jí: „Ženo, propuštěna si od své nemoci.“ L13,13 I vloži na ni ruce a ihned sě jest vzdvihla a chváléše boha. L13,14 Tehdy odpověděv kniežě školnie, hněvaje sě, že by v svátek uzdravil Ježíš člověka[350]člověka] navíc oproti lat., pravieše zástupu: „Šest dní jest, v nichžto má