[268r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceA on pořekl sě dále jíti. L24,29 I přinutkachu ho řkúce: „Ostaň s námi, neboť sě připožďuje a již sě jest den nachýlil.“ I vjide s nimi. L24,30 I stalo sě jest, když sedieše s nimi za stolem, vzal jest chléb i požehna a zlomi i podáváše jim. L24,31 I otevřešta sě oči jich a poznachu ho a on zmisal od očí jich. L24,32 I vecešta k sobě: „Zdali srdce naše[618]naše] naſie rkp. nehořieše v nás, když mluvieše na cestě a otvieráše nám písmo?“ L24,33 A vstavše v túž hodinu, vrátila sta sě do Jeruzaléma i nalezešta sebraných jedenádst i ty, ješto s ním[619]ním] illis lat. biechu, L24,34 praviece, že jest vstal pán zajisté i ukázal sě Šimonovi. L24,35 A ona také praviešta, co se bieše stalo na cestě a kterak sú ho poznali v lámaní chleba.
L24,36 A když ty věci mluviechu, stál jest Ježíš mezi nimi a řekl jest jim: „Pokoj vám, jáť sem, neroďte sě báti!“ L24,37 Ale oni jsúce zamúceni a zstrašeni[620]zstrašeni] zſtraſieni rkp., mnějiechu, by ducha viděli. L24,38 I vecě jim: „Co ste smutni a myšlenie vstupují v srdcě vašě? L24,39 Vizte rucě mé i nohy mé[621]mé] navíc oproti lat., + meos var., že já týž sem. Šmakajte a vizte, že duch kostí a masa nemá, jakož mě vidíte mieti.“ L24,40 A když to povědě, ukáza jim rucě i nohy. L24,41 A když oni ještě nevěřiechu a pro radost diviechu sě, řekl jest: „Máte li zde něco, ješto[622]ješto] gieſto rkp. by se jedlo?“ L24,42 Tehdy oni podachu jemu částku ryby pečené a plástu strdi. L24,43 A když pojedl před nimi, vzem ostatek dal jim.
L24,44 I vece k nim: „Tatoť sú slova, kteráť sem mluvil k vám, když ještě biech s vámi, že musie to býti, aby sě naplnilo všěcko, což jest psáno v zákoně Mojžiešově a v prorociech a v žalmiech o mně.“ L24,45 Tehdy otevřel jim smysl, aby rozuměli písmu. L24,46 I řekl jest jim, [b]označení sloupceže tak psáno jest a tak jest musěl Kristus trpěti a vstáti z mrtvých třetí den L24,47 a kázáno býti ve jméno jeho pokánie a odpuštěnie hřiechóv mezi všemi národy, počnúce od Jeruzaléma. L24,48 A vy ste svědkové těch věcí. L24,49 A já pošli zaslíbenie otce mého na vy, ale vy seďte v městě, dokud nebudete obklíčeni[623]dokud nebudete obklíčeni] quoadusque induamini lat., místo dokud nebudete oblečeni mocí z výsosti.
L24,50 I vyvede je ven do Betanie, a pozdvih rukú svých, požehna jich. L24,51 I stalo sě jest, když jest požehnal jich, otjide ot nich a nesen bieše do nebe. L24,52 A oni pomodlivše sě, vrátichu sě do Jeruzaléma s radostí velikú. L24,53 A biechu všickni[624]všickni] semper lat., místo vždycky v chrámě, chváléce a velebiece boha[625]boha] + Amen lat., nemá var..
