nalezl, tedy neopominu spůsob ten obojí toto pro paměť přiložiti, a sice: od brány hradové k městu byl kopaný veliký příkop, před něj dlouhý most, však ale voda žádná, neboť byl onen zdvihací, o němž při Žandovi jsme pravili. Kde po pravé straně, jdouc od hradu, stavení Kuřkovo stojí, byla věž kulatá a rovně široká i pevná, tak jak někdy Římané spůsob mívali proti nepřátelům takové stavěti. Z toho se poznává, že odtud na toho, kdož by jse na hrad mocně tiskl, šípy a kamením jse házelo. Dále jak po pravé, tak po levé straně byly příbytky žoldnéřské a stavení velmi znamenité až pod místo, [na]text doplněný editorem kterým kovárna stojí. Tu jse nalézal příkop velmi hluboký. V čas potřeby celé město vodou oblívalo, až podtud šlo předhradí mezi městem a hradem Lužici. Od hospody Veverkové až pod statek Křičkův byly šance zděné, vprostřed nich brána a opět zdvihací most, neboť ostatní okolo města jdoucí šance byly jen toliko navážené. Po pravé straně Křičkova stavení byl dům velice slavný a veliký, to jest ten, v němž se sv. Vojtěch skutečně narodil. Ten dům táhl se až pod kostel neb faru, kde nyní škola stojí, a jest ku podivení, také k důkazu, že ta přední zeď školy tak, jak tenkráte byla, tak až posavade jest. Kostely jsou tam oba vyobrazeny a stavení ostatní všecky pravé královské. Most, který nyní přes řeku Cidlinu jde, časův těch nebyl, nobrž hned od kostela ustaven byl most přes celou řeku i pastviny až do těch míst, kudy silnice k Voseku