Chtíc tomu konečně, a to ustanovujíce, aby se již jmenovaná v pořátku vejslovně vepsaná privilegia, majestáty, svobody, obdarování, milosti a práva na samé toliko měšťany téhož našeho města poděbradského samospasitedlného katolického římského náboženství vztahovaly, v ní však žádného měštěnův neb měšťánků, aneb kohokoliv jiného, jenž by téhož samospasitedlného náboženství katolického nebyl, nyní neb potom mezi sebou neb Poděbradech netrpili a jim by bytu nepřáli v tom pádu ve všem. A jednoho každého člověka jmění držány a neporušitedlně zachovány byly bez vší u dědicův našich budoucích králův českých i jiných všech lidí všelijaké překážky a odpornosti. Pročež přikazujeme všem obyvatelům a poddaným našim ze všech čityř stavův dědičného Království našeho českého, obvzláštně pak presidenta a radův, zřízením komory naší v témž Království českém, tolikož i hejtmanům a oficírům svrchu psaného panství našeho poděbradského nynějším [a]text doplněný editorem budoucím věrným našim milým, abyste nadepsané purgmistra a konšely i všecku obec téhož často opáčeného města Poděbrad nynější i budoucí při tomto milostivém schválení, obnovy, potvrzení a nadání všem bez všelijakých zmatkův a odporností, nyní i v budoucích věčných časech směle drželi a neporušitedlně zachovali, žádných jim v tom překážek nečinítce, aniž komu činiti nedopouštějíce pod uvarovaním hněvu a nemilosti naší, císařských královských též dědicův našich a budoucích králův českých. Tomu na svědomí pečeť naší císařskou a královskou k listu tomuto přivěsiti smerozkázali a v něm se rukou vlastní podepsati ráčili, dav v městě našem Vídni u vigili sv.