takové odváděti mocti bude. Protož také vrch ten hned jméno Voskovrch obdržel.
Po smrti tedy Libuše nechal Přemysl manžel její dlouhou rakev s kamene pískového vytesati a na víko nápis rypákový vysekati, kamž bylo její tělo, od pánův velmi bohatě ozdobené, vloženo. Jí také dle obyčeje pohanského sám Přemysl do každé ruky čtyři peníze vložil. A tak ona na hrad Libici dovezena a tu pod prahem vrat východních hluboko v zemi byla pohřbena.
Po smrti Libuše i také Přemysla, to jest po nějakém čase, připadl hrad ten Libice i s městem Libice na jednoho ošemetného Vršovce jménem Žanda. Ten chtěje knížete českého lstivě o život připraviti, zval jej na hrad svůj Libec. A poněvadž byl v tom vyzrazen, že zrádně na vrchu Voskovrch množství vojska v zálohách chová, tedy kníže poslal tam k němu napřed dvanáct jízdných, kteří by jej jakožto nějací dobří přátelé navštíviti se zdáli. Za nimi pak vypravil pozdaleku zástup jízdných zbrojnošův, by v čas potřeby tu hned byli napohotově. Žanda právě seděl a hodoval u stolu svého, když jeden služebník přijda oznamoval, že dvanáct jízdných vidí a nezná, zdaliž přátelé neb nepřátele jsou, má-li tedy most spustiti. Žanda pohleděv skrze okna a odpověděl, že kdyby snad ihned nepřátelé byli, těch dvanáct jemu na ničem neuškodí, nebo tu skůro do 100
