Ondřeje, to jest 29. dne měsítce listopadu a království našich římského 9., uherského 12., českého 11. Roku 1666.
Leopold.
Aleš Vratislav hrabě z Mitrovitc.
Ad mandatam sacrae caesarae majestatis propriamcizojazyčný text.
Jan František hrabě z Vrtby.
F. Müller.
Libitce.
Poněvadž toto místo nám Čehům velice znamenitý jest a já příběhy tyto mému dobrému vlastenci pro paměť budoucí píši, tudy chci toto povstání Libice hned od prvního počátku patřičně předsevzíti.
Kníže český Krok II. měl tři dcery, totiž Libuša, Tetka a Kaša.
Byl pan velmi moudrý a učený a tak se snažil, by ty dcery jeho podobné učenosti dosáhly, maje za to, že když žádného syna nemá, z nich některá budoucně stolici knížetství českého obdržeti mocti bude.
Tomu dala jse jemu žádaná příležitost, neboť navštívil času jednoho jakýs velice učený muž jménem Běšín Buděk a jse ohlásil, že by dcery jeho, jakož i také syny některých znamenitých českých vladyk [v]text doplněný editorem vysokém umění cvičiti chtěl. Tomu od srdce rád přivolil Krok a kázal pro něho ihned na Svinckém vrchu místo tak nazvané Budež, lépe ale říci školu, založiti. Což když zhotoveno bylo, uvedel tam téhož mistra Běšína Buděk zpolu s třemi cerami svými a přivolil, aby z okolních vladykův a zemanův synové téhož cvičení oučastni býti mohli. To byla tedy první škola v Čechách, do kteréž mezi jinými chodil také Přemysl, syn pána Stadického, a tu příležitost měl Libuši seznati, která jse jemu pro její velikou krásu a moudrost skutečně zalíbila a tak oba, ačkoliv velmi tejně, spolu se zamilovali.
Nyní jen přisadím paměť tuto, že do té školy i také sám kníže české sv. Václav později na učení odeslán byl. Když pak potom to místo Budeč od nepřátel docela rozbořené bylo, postavil se odtud nedaleko s téhož samého kamene nový hrad. A dané jemu jméno Budče hrad, a nyní Buštěhrad sluje.
Po smrti tedy knížete Kroka stavové a vladyky, vidouce dcery jeho velmi učené, moudré a v radách opatrné, mezi sebou se snesli, aby knížetství české mezi ně rozděleno bylo a že oni bezpochyby některé z těch, jenž s nimi na Budči do školy chodili, za manžele pojmou, a tak synové vladyk zkrze to veliké vyvyšenosti podosáhnou.
Rozdělena byla tedy zem česká na tři díly, a tak díl, k východu slunce ležící až pod hranice moravské, na Libuši losem připadl. Libuše tedy jakožto vzlášní znatelkyně kovů a pylen projížděla celou tu krajinu a tak seznala na vrchu Jílovém zlato, na vrchu Krupka cín a olovo, na vrchu Třihrbatém,
