Kněská, skrze tu obec na pastviště jdouci, ležítcí mezi forštmistry našimi, a nyní Poděbradskými, jakoby takové dva kusy lesa k těmž pastvištěm neb obci jich Poděbradských nepřináležetý nesnažně povstaly. I nacházejíc se z nadepsaných privilegií to patrně, že opáčená obci neb pastvy, jdouci k Novým Dvorům vlastně při neb podle Labe ležící, jim Poděbradským povoleno a k užívání postoupené jsou k tomu také, dle správy nad dotknuté komoře naší české. Poctivé toho spatření učiněné hraničné, neb mezní duby s starými i novými cejchy, znamená grunty naše a dočtené panství dělící, kterýchž řečené dva kusy lesu se obsahují, vedle téhož Labe postavené posavad se nacházejí. Z té příčiny i my také je Poděbradský při týchž pastvách při neb vedle Labe k Novým Dvorům jdouci, v kterých nad jmenovaná točeň neb zátoka Kněžská položena jest, ležících a připomenutých dvouch kusů lesa a užívání jich dřívím zastavovati, sobě pak a dědicům našim budoucím králům českým v týchž dvouch kusích lesu a pastvách zvolí neb foršt na všelikou zvěř zanechávati. A naposledy jarmarky tři, které od slavných předkův našich sobě nadané a poslúžejí jeden na pátek po Provodní neděli, druhý na pátek po sv. Bartoloměji a třetí ten pondělí po Povýšení sv. Kříže držeti povoleno měli a jich posavad zachovávalým spůsobem se všemi právy a frejunky obyčejnými užívati mohli, a toho moc měli nyní i na časy budoucí.