a potom smrdutě poprdají.
Když potom na přastkách sedí
a vodnice neb kolník jedí,
mnoha se uprdne, až bude dejm,
jest tak, ha není-li to čistej rejm.
Ale na svatého biskupa Martina
mnohý hospodář a jeho družina
husy jedí, víno k tomu pijíce,
štědrého Martina chválíce[fx]chválíce] chwálice.
Páni, žáci, kantoři se radují,
neb se jim koledy přibližují.
Pacholci a dívky svobodu mívají
a u jiných pánův se zjednávají.
Na svatou pannu Kateřinu
sluší se schovat pod peřinu.
Pak na svatého Mikoláše
tuť jest zima všeckna naše.
Zabíjej[fy]Zabíjej] Zabigeg vepře a svině,
ať se klobás najíme[fz]najíme] nagime.
V ty doby sedláčkové za kamny sedí
a jelita s uzeným masem jedí.
Svatý Tomáš do Jůdy poslán byl,
praví, aby mnoho ven nechodil.
Jest v ně veliký sních[ga]sních] Snich a led,
mrázem se potí mnohá zeď.
[65v]číslo strany rukopisuRaději poseď v teplé světnici,
kaž sobě dáti piva v konvici.
Chceš-li mé rady poslouchati,
neměl by v ten čas psa z domu vyhnati.
Potom na vánoční časy
máme hned rozličné kvasy.
Když mine[gb]mine] míne první den,
jest všeckno náboženství ven.
Tuť se, čeleď, najíme
a svěcené víno také píme.
Máš-li koně, toho nemeškej,
oves koníkám světiti dej.
Svatí milí tři králi
jsou hodní vší[gc]vší] wſſy chvály.
Dívky se radují[gd]radují] radugi jim,
neb jsou jistý tim.
Masopůstní chvíle se přiblížila,
mnohá by ráda nevěskou byla.
Nemysliť jináč učiniti,
byť měla třebas o konec zavaditi.
Přijde potom svatý Pavel,
hlediž, anoť Ján nebo Havel,
svadbu mají a se žení,
otec, mátě po dcerách vění.
[66r]číslo strany rukopisuMnohá by ráda muže, až ji hlava bolí,
neb ji toužebné[ge]toužebné] taužebne nemoci kolí.
Kdož jim v tom má za zlé míti,
žádá[gf]žádá] Žadá každá samá druhá býti.
Potom Masopůst s houfem přijde
a s tim se vedou dvorní lidé,
jedni černí, bílí[gg]bílí] bjli druzí,
ženy také, k tomu muží.
Jiných bláznův velmi mnoho,
mnohým bývá v postě líto toho.
Potom po takovém veselí,
půst nám zelí jísti velí.
Hned v středu stroj se na Popelec
a v smutné roucho se obleč.
Trap své tělo kyselem a jez zelí,
kaši, kroupy, toť Písmo velí.
Hleď potom se spovídati
a z svých[gh]svých] ſwych hříchův počet dáti.
Toť tobě, věř mi, nic neškodí,
častý počet přátelství plodí.
Bys pak nechal dlouho státi,
nelze než předce počet dáti.
Máš se k tomu připraviti,
jako by měl hned z světa sjíti,
s tim já zavírám toto psaní,
dejž vám Pán Bůh požehnání.
Amen.
