du[472r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcechu nečistém, Mc5,3 kterýž búdu mějieše v hrobiech, a ani řetězy kto jeho možieše svázati. Mc5,4 Nebo často púty a řetězy svázán jsa, roztrhl bieše řetězy a púta zetřel bieše, a nižádný nemožieše jeho skrotiti. Mc5,5 A vždycky v noci i ve dne v hrobiech a na horách bieše, volaje a tluka sě kamením. Mc5,6 Vida pak Ježíše zdaleka, běžal jest a klaněl sě jest jemu. Mc5,7 A volaje hlasem velikým, řekl jest: „Co mně a tobě, Ježíši, synu boha najvyššieho? Zaklínám tě skrze boha, aby mne netrápil.“ Mc5,8 Vece pak jemu: „Vyndi, duše nečistý, od člověka!“ Mc5,9 A otáza jeho: „Které tobě jméno jest?“ A vece jemu: „Tma jméno jest mně, nebo mnozí sme.“ Mc5,10 A prosieše jeho mnoho, aby nevyháněl jeho z krajiny. Mc5,11 Bieše pak tu podlé hory stádo vepřóv[32]vepřóv] + magnus lat., pasa sě na roléch[33]na roléch] navíc oproti lat., + in agris var.. Mc5,12 A prosiechu jeho duchové řkúce: „Pusť nás do vepřóv, ať do nich vejdeme!“ Mc5,13 A požičil jest jim ihned Ježíš. A vyšedše duchové nečistí vešli jsú u vepře a velikú brzkostí stádo vpadlo jest do moře, nebo biechu[34]nebo biechu] navíc oproti lat., + erant autem var. jakožto ke dvěma tisícoma, a udušeni sú v moři. Mc5,14 Kteříž pak pasiechu je, utekli sú a zvěstovali sú do města a na rolé. A vyšli sú viděti, co bylo by účinku. Mc5,15 A přišli sú k Ježíšovi a uzřechu toho, kterýž ot diábelstvie trápen bieše, sedícieho, oblečeného a zdravé mysli, a báli sú sě. Mc5,16 A vypravili sú jim, kteříž viděli biechu, kterak učiněno bieše tomu, kterýž diábelstvie mějieše, i o vepřích. Mc5,17 A prositi jeho počali sú, aby vyšel od končin jich. Mc5,18 A když vstúpil bieše na lodí, počal jeho prositi, kterýž od diábelstvie trápen bieše, aby byl s ním. Mc5,19 Ježíš[35]Ježíš] navíc oproti lat., + Iesus var. pak nedopustil jest jeho, ale řekl jest jemu: „Jdi do domu tvého k tvým a zvěstuj jim, kterak veliké tobě pán učinil by a slitoval by sě nad tebú.“ Mc5,20 A odšel jest a počal jest kázati v Dekapoli, kterak veliké učinil bieše jemu Ježíš, a všickni diviechu sě. Mc5,21 A když vstúpil bieše [b]označení sloupceJežíš na lodí opět na přievoz, sšel jest sě zástup mnohý k němu, a bieše podlé moře.

Mc5,22 A přišel jest k němu některý z kniežat sboru jménem Jairus, a uzřev jeho, padl jest k nohám jeho Mc5,23 a prosieše jeho mnoho řka, že dcera má na skončinách jest, poď, vlož ruku tvú[36]tvú] navíc oproti lat., + tuam var. na ni, ať spasena byla by[37]byla by] + et vivat lat.. Mc5,24 A šel jest s ním a následováše jeho zástup mnohý a tisknieše jeho. Mc5,25 A žena, kteráž bieše v toku krve let dvanádct Mc5,26 a bieše mnoho trpěla od mnohých lékařóv a vydala bieše všecko své, aniž co prospěla bieše, ale viece huoře mějieše, Mc5,27 když uslyšala bieše o Ježíšovi, přišla jest v zástupě szadu a dotkla jest se rúcha jeho. Mc5,28 Nebo řekla bieše, že ač nebo rúcha jeho dotknu sě, zdráva budu. Mc5,29 A ihned uschla jest studnice krve jejie a učila jest tělem, že uzdravena byla by od rány. Mc5,30 A ihned Ježíš poznav v sobě samém moc, kteráž vyšla bieše z něho, obrátiv sě k zástupu, vece: „Kto dotekl sě jest rúcha mého?“ Mc5,31 I vecechu jemu učedlníci jeho: „Vidíš zástup tisknúcí tě a pravíš: Kto mne dotekl sě jest?“ Mc5,32 A obhlédáše viděti ji, kteráž to učinila bieše. Mc5,33 Žena pak bojéci sě a třesúci sě, vědúci, co stalo by sě v nie, přišla jest a padla jest před ním a pověděla jest jemu všicku pravdu. Mc5,34 Ježíš pak vece jie: „Dcero, viera tvá tě zdrávu učinila jest, jdi v pokoji a buď zdráva od rány tvé.“ Mc5,35 Ještě jeho mluvícieho, přišli sú poslové[38]poslové] navíc oproti lat., + nuntii var. ke kniežeti sboru[39]ke kniežeti sboru] ab archisynagogo lat., ad principem synagogae var. řkúce, že dcera tvá umřela jest, co viece trudíš mistra. Mc5,36 Ježíš pak uslyšev slovo, kteréž pravieše sě, vece kniežeti sboru: „Neroď báti sě, toliko věř!“ Mc5,37 A nedopustil jest nižádnému následovati sebe, jediné Petrovi a Jakubovi a Janovi, bratru Jakubovu. Mc5,38 I přišel jest do domu kniežete sboru a uzřel jest hřmot a plačície a pějície mnoho. Mc5,39 A všed vece jim: „Co mútíte sě a pláčete? Děvečka nenie mrtva, ale spí.“ Mc5,40 A po[472v]číslo strany rukopisusmieváchu