lidský národ, neb jakžkoli v svatých otciech prorociech milost Bohem daná bydlela jest, však ne tak svrchovaně jako v tobě, dievko milosti plná. Neb jim milost dána jest v rozličných rozdielech, ale v tě vlita jest plně spolu nebeská milost. Tu také praví veliký mistr Albrecht: Ó, kterak jest řečeno dobře, milosti plná, neb jest byla plná milosti jakožto k Bohu, tak k anjeluom i také k lidem. Byla milá Hospodinu pro svú velikú pokoru, pro nižto Buoh pokorným svú dává milost. Byla milá anjeluom pro svú svatú čistotu, neb anjeluom jest příbuzna čistota. Byla také milá lidem, neb jim jest Spasitele urodila. Protož praví svatý Jeroným: Takými dary slušalo takovú dievku darovati, aby byla milosti plná, ješto jest dala nebeskému zboru chválu, světu Spasitele, pokoj zemi, vieru bludným, navrácenie nedostatkuom, mravuom pořádnost, všem dobrým skutkuom posilněnie. Také jí anjel řekl: „Buoh s tebú.“ Tu praví svatý Augustin: Buoh s tebú jinak a viece nežli se mnú, nebo se mnú jest, jenž to mne stvořil Hospodin, ale skrze tě porodí se Hospodin. Tak jest Hospodin s tebú, aby byl v tvém srdci, v tvém živótku a naplnil všicknu mysl tvú i tělesenstvie tvé, nebo od tebe má vyjíti všemohúcí král jakžto z odpočívadla svého a jakožto knieže z královy sieni, celosti tvého svatého děvičstvie neruše. Tu také praví mistr Albertus Veliký: Buoh s tebú, totižto v tvém živótku divně, neb když Adam neměl otce ani mateře, Eva měla otce bez mateře, obecný lid má otce i mateř. Ale Kristus nalezl sobě nový divný zpuosob, zvolil tě sobě za matku bez tělesného otce. Protož Buoh s tebú, neb v tobě Buoh Otec svému synu přiebytek učinil, Duch svatý posvětil a Syn naplnil. Tu také praví svatý Jeroným: Buoh s tebú. Divná věc, ó, přešťastná dievko, již bieše Buoh s tebú a k tobě anjela sláše, poslu rozkazováše a sám prvé nežli posel bieše, jehožto všeho světa okrslek obklíčiti nemuože v směstnání, toho jsi ty v svém živótku nosila. Věčné slovo Boha Otce, nikda se od Otce neodlúčiv, z tvého svatého živótka ráčil tělesenstvie přijíti, a to nebeským přetajným činem, jehožto žádný nikdy neviděl než on sám, jenž vše přijem, což jest člověčenstvie, pravý člověk jest, zajisté nic jiného nenie než Buoh, jenžto se narodil z svaté Mařie, čisté dievky. Nebo Buoh vše umie a vše muož, a když to tak jest, tehda jest uměl i mohl své božstvie s člověčenstvím v životě čisté dievky směstnati, aby byl jeden Kristus, Buoh a člověk jedna osoba a jedna podstata. Také jí řekl anjel: „Požehnaná ty mezi ženami.“ Nikda je to nebylo, ani se to státi mohlo, by která kdy byla matkú, a děvkú zuostala. Proněžto nižádná nebyla, jiežto by mohlo řečeno býti, požehnaná jsi ty mezi ženami. Jediná tato děvka Maria, dávno Bohem slíbená tomu králi židovskému, jemužto