Galilejské, jemužto jméno Nazaret, ku panně oddané muži, jemužto jméno Jozef, z domu Davidova, totižto z národa Davidova, kteréžto panně jméno Maria. Tu třeba otázanie, proč jest anjel poslán, a ne člověk? To se proto stalo, jakož praví svatý Bernart u vykládaní Čtenie svatého zvěstovánie, že jakož skrze zlého anjela prvnie matka naše Eva jest přelštěna, pro nižto jsme od božie milosti vypadli, takež skrze dobrého anjela Bohem poslaného Matce boží zvěstováno, skrze nižto boží milost jsme nalezli. Druhé anjel proto poslán, aby se mezi člověkem a mezi anjelem mír a přiezen stala, nebo před tiem anjel člověka nenávidieše a člověk anjela. Anjel pro to člověka nenáviděl, jenž mu z toho vinu dáváše a řka: „Našich bydl prázdnost vámi se měla naplniti, a to jste vy skrze přestúpenie zrušili.“ Člověk pro to anjela nenávidieše a řka: „Jsem zlým anjelem zklamán a přelúzen, a tak sem byl Boha odsúzen.“ Protož anjel boží poslán na znamenie, že skrze to svaté zvěstovánie mír a pokoj mezi Bohem a mezi hřiešným a mezi anjelem a člověkem měl se nebesky státi. Protož anjel poslán ne všeliký, jakož praví svatý Bernart, ale archanjel Gabriel, jenž se božie síla znamenává, jehožto síly velikost muožem znamenati ze tří velikých úřaduov, kteréžto jemu Buoh poručil v svatém nebeském dvoře. Najprvé zjevenie božích tajemství, jakožto jest v Danielově proroctví psáno. Tu jemu jest tak řečeno: Gabrieli, daj tomuto, totižto Danielovi, rozum tohoto viděnie znáti. Druhý úřad dán Gabrielovi vítězstvie v boji, jakož praví svatý Ambrož u vykládaní proroctvie Daniele proroka. Třetí úřad má před Bohem vždy státi, jakž to sám praví ve Čtení svatého Lukáše: Já sem anjel Gabriel, jenžto stojím před Hospodinem. A tak že jest silně mocný, protož jest od svaté Trojice s nebeským poselstvím k Mariji, čisté děvici, poslán.
Jemužto Buoh Otec v vnitřnie schráně svého tajenstvie poselstvie rozkázal, jakožto praví svatý Augustin v jednom kázaní o zvěstování: Pozval k sobě Buoh Otec archanjela Gabriele a řka k němu: „Gabrieli, buď posel o přepovýšené svatosti, tobě samému zjevuji to tajemstvie. Vizi, že ten, jehožto sem k mé tváři podobna učinil, zastaral se v hřieše, jehožto sem k světlosti stvořil, toho jest již zamračila dávná temnost. Aj toť, pro jich veliký blud, nechtě, aby zahynuli, musím z svého mocného stolu doluov sstúpiti a nad nimi se smilovati skrze mého milého syna na svět seslánie. Jdiž k děvici s brzkostí, jížto jest jméno Maria, jdi k mého stola duostojnému přiebytku, jdi k druhému na zemi nebi, jdi k ochraně mé všie svatosti, jdi k přezvolenému přiebytku narozenie mého syna, provolaj světu první hlas mé radosti.“ To rozkázanie anjel od Boha všemohúcieho uslyšav, poče v sobě mysliti a řka: „Toto poselstvie předivné jest, nikdy neslýchané a vyniká
