Měsiece února dne druhého úvod svaté královny, jenž slove Hromnic
Dnešnieho dne slavný jest hod svaté královny, česky slove Hromnic. A to jméno odtud jest počátek mělo, že za dávních časuov v České zemi nábožní křesťané hřímanie se báli, tehda postavník hromničný a neb svieci na čest svaté královny zažhli, aby její svatú prosbú od úrazu hromového byli zachováni. Protož ty postavníky, kteréž toho dne svatého v kosteléch kněžie světie, Čechové sú hromnice nazvali tiem úmyslem, aby kdež by ty postavníky a sviece svaté královně na čest zažhli, hrom aby tu neměl nic činiti.
Ten také slavný den podlé Starého zákona svatá cierkev nazývá očištěnie svaté královny. A to proto, že kterakžkoli svatá královna tak svrchovaně svatá byla, že jí nižádného počištěnie třeba nebylo, avšak pro svatého příkladu pokoru jiným se Starého zákona paniem přijednala. Neb tak jest bylo v Starém zákoně ustaveno, aby každá žena, kteráž syna počevši porodila, po čtyřidceti dnech, dietě s sebú vezmúc, s obětí dietě do chrámu Bohu obětovala. A potom jako očištěná mohla do chrámu choditi a s lidmi obcovati. Protož, jako toho dne po čtyřidcieti dnech po narození Syna božieho, Matka božie, Ježíše vzemši, jakž to praví svatý Lukáš evanjelista, v chrámě syna svého obětovala a zaň dvě hrdlici ofěrovala. A protož slove ten den Svaté královny očištěnie. O tom tak přesvatém dni takto popsal svatý Ambrož v jednom kázaní a řka: Dnes, bratřie milí, Syn boží Ježíš Kristus do chrámu přinesen a svatým Simeonem Bohu Otci obětován. Dnes čekajícím hřiešným lidem spasenie svatý Simeon a svatá Anna prorokyně Spasitele zjevně sta ukázala. Ó, kterak jest malý a kterak jest veliký, Matko božie, jehož si ty porodila. Malý v tělesenství, veliký v svém veleslavenství.
