Macharius otázal – Kam jdeš a proč tolik těch ampul neseš – k tomu diábel vece: Nesu chut bratřím i jiným lidem. Ač se jedno jednomu neslíbí, ale dám jemu druhé i třetie, dotud až jeho sobě i utvrdím.
Také těch časuov svatý Macharius, po púšti chodě, nalezl jednu umrlčí hlavu, nad nížto se Bohu pomodliv, otázal, čie by hlava byla. Tehda hlava otpovědě: Byla sem hlava jednoho pohana. K nížto Macharius vece: A kde jest tvá duše? Ona otpovědě: Má duše jest v pekle. A když jie svatý Macharius otáza, hluboko li jest v pekle, ona otpovědě, jako jest od země do nebe. Tehda se svatý Macharius otáza – Jest li kto hlúbe než ty – ta hlava vece: Židovské duše jsú hlúbe, ale zlých křesťanuov jsú najhlúbe. A to jest proto, že jsú drahé krve Jezu Kristovy pro ně prolité vděčni nebyvše, na světě neprávě bydlivše, v hřieších zemřeli, a protož jsú se najhlúbe diáblóm dostali. Potom svatý Macharius skonal a Bohu se dostal.
Měsiece ledna dne sedmého božieho křtěnie, jenž slove Svieček, o němžto se takto píše
A k„dyž se jest Ježíš narodil v Betlémě za časuov Herodesa krále, tehda třie králi Kašpar, Melchior, Baltazar, od východu slunce do Jeruzaléma přijevše, otázali a řkúce: Kde jest ten, jenžto se jest narodil, král židovský? Viděli sme hvězdu jeho, jsúce na východ slunce, a protož jedemy se modlit jemu. To od nich uslyšav král Herodes, zamútil se a s ním všickni lidé v Jeruzalémě.“
Tuť jest otázanie, proč jsú třie králi do Jeruzaléma přijeli, ano se jest Ježíš tu nenarodil, ale jinde. K tomu otpoviedá svatý otec Remigius papež a řka, že třie králi narozenie Jezu Kristovo jsú věděli,
