ce[487v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcestě, ať by snad nedal tebe protivník tvój súdci, a súdce dal by tě služebníku a byl by vsazen do žaláře. Mt5,26 Jistě pravím tobě, že nevyjdeš odtud, až navrátíš poslední šart.“
Mt5,27 „Slyšeli ste, že řečeno jest starým: Nesesmilníš. Mt5,28 Ale jáť pravím vám, že každý, ktož uzří[20]uzří] vzrzie tisk ženu ku požádaní jie, již jest sesmilnil s ní v srdci svém. Mt5,29 Jestliže oko tvé pravé horší tě, vylupiž je a vrz ot sebe, nebť jest užitečné tobě, aby zahynul jeden úd tvuoj, než by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného. Mt5,30 A pakli ruka pravá tvá horší tě, utniž ji a vrz ot sebe, neb užitečné jest tobě, aby zahynul jeden úd tvuoj, nežli by všecko tělo tvé šlo do pekelného ohně. Mt5,31 Řečeno jest také: Kto by koli propustil manželku svú, aby jie dal lístek zapuzenie. Mt5,32 Ale jáť vám pravím, že každý, kto propustí manželku svú kromě příčiny cizoložstva, uvodí ji v cizoložstvo, a ktož propuštěnú pojme, cizoloží.“
Mt5,33 „Opět slyšeli ste, že řečeno jest starým: Nebudeš křivě přisáhati, ale plniti budeš pánu přísahy své. Mt5,34 Ale jáť pravím vám nepřisáhati ovšem, ani skrze nebe, neb stolice boží jest, Mt5,35 ani skrze zemi, neb podnož noh jeho jest, ani skrze Jeruzalém, neb město velikého krále jest. Mt5,36 Ani skrze hlavu svú budeš přisáhati, neb nemuožeš jednoho vlasu učiniti bílého neb černého. Mt5,37 Ale buď řeč vaše: Jest li, jest, nenie li, nenie. Což pak nadto viece jest, od zléhoť jest.“
Mt5,38 „Slyšeli ste, že řečeno jest starým[21]starým] navíc oproti lat., + antiquis var.: Oko za oko a zub za zub. Mt5,39 Ale já pravím vám, abyšte neodpierali zlému, ale udeří liť kto tebe v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého. Mt5,40 A tomu, jenž se s tebú chce súdem svářiti a sukni tvú vzieti, nech jemu i pláště. Mt5,41 A kto by koli nutil tě, aby s ním šel[22]aby s ním šel] navíc oproti lat. tisíc kročejí, jdi s ním i jiná dva. Mt5,42 A kto prosí tebe, daj jemu, a kto by chtěl zajíti od tebe, neodvracuj se.“
Mt5,43 „Slyšeli ste, že řečeno jest starým[23]starým] navíc oproti lat., + antiquis var.: Milovati budeš bližnieho svého a nenáviděti budeš nepřietele svého. Mt5,44 Ale jáť vám pravím, milujte nepřátely své a do[b]označení sloupcebře čiňte těm, kteřížť vás nenávidie. A modlte se za protivníky a za hánce vaše, Mt5,45 abyšte byli synové otce vašeho, který jest v nebesiech, jenž slunci svému velí vzchoditi na dobré i na zlé a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé. Mt5,46 Neb milujete li ty, kteříž vás milují, kterú otplatu mieti budete? Však i zjevní hřiešníci to činie. Mt5,47 A budete li pozdravovati toliko bratří[24]bratří] bratrzie tisk svých, což viece učiníte? Však i pohané to činie. Mt5,48 Protož buďte[25]buďte] + vos lat., nemá var. dokonalí, jako i otec váš nebeský dokonalý jest.“
Mt6,1 „Pilně se varujte, abyšte spravedlnosti své nečinili před lidmi, abyšte byli viděni ot nich, jinak nebudete mieti odplaty u otce vašeho, který jest v nebesiech. Mt6,2 Protož když činíš almužnu, nerodiž trúbú trúbiti před sebú, jako pokrytci činie v školách a na ulicech, aby ctěni[26]ctěni] ċtieni tisk byli ot lidí. Zajisté pravím vám, žeť jsú vzali odplatu svú. Mt6,3 Ale ty když činíš almužnu, nevěz levice tvá, co činí pravice tvá, Mt6,4 aby almužna tvá byla v skrytě, a otec tvuoj, jenž vidí v skrytě, odplatí tobě.“
Kapitola VI.
Mt6,5 „A když se modlíte, nebudete jako pokrytci, kteříž milují v zbořiech a na úhlech ryňkóv stojíce modliti se, aby byli viděni od lidí. Zajistéť pravím vám, vzaliť sú odplatu svú. Mt6,6 Ale ty když se modlíš, vejdi do pokojíka svého a zavra dveře modliž se otci svému skrytě a otec tvuoj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě. Mt6,7 A modléce se neroďte mnoho mluviti, jako pekelníci činí[27]činí] navíc oproti lat., + faciunt var., nebť mnějí, že by ve mnohém mluvení svém byli uslyšáni. Mt6,8 Protož neroďte se jim přirovnávati, nebť vie otec váš, čehoť vám jest potřebie, prvé nežli byšte ho prosili. Mt6,9 A protož vy takto se budete modliti: Otče náš, jenž si na nebesiech, osvěť se jméno tvé. Mt6,10 Přiď královstvie tvé, buď vuole tvá jako v nebi, i v zemi. Mt6,11 Chléb náš nadpodstatný daj nám dnes. Mt6,12 I odpusť nám naše viny, jakož i my odpúštíme našim viníkóm. Mt6,13 I neuvoď nás u pokušení, ale