CXLVII.
Ps147,1 Chval, Jeruzaléme, hospodina, chval boha tvého, hora Sion. Ps147,2 Nebo jest posilnil zámkóv vrát tvých, požehnal jest synóm tvým v tobě. Ps147,3 Jenž jest uložil krajiny tvé u pokoju a jádry obilnými nakrmi tě. Ps147,4 Jenž vysielá mluvu svú zemi, rúče běhá řěč jeho. Ps147,5 Jenž dává snieh jako vlnu, mlhu jako popel rozsýpá. Ps147,6 Vyšle křištal svój jako skývy, přěd obličějem studenosti jeho kto strpí? Ps147,7 Vyšle slovo své a pilv́úcě učiní jě, dme duch jeho i poplovú vody. Ps147,8 Jenž zvěstuje slovo své Jakubovi, pravedlnosti a súdy své Israheľu. Ps147,9 Neučinil jesti takež všemu národu a súdóv svých nezjěvil jest jim.
Žalma CXLVIII.
Ps148,1 Chvalte hospodina z nebes, chvalte jej na výsostech. Ps148,2 Chvalte jej, všichni anjeli jeho, chvalte jej, všickny moci jeho. Ps148,3 Chvalte jej, slunce i měsiec, chvalte jej, všickny hvězdy i světlo. Ps148,4 Chvalte jej, nebesa nebeská i vody, jež na neb̓u sú, Ps148,5 chvalte jmě hospodinovo. Nebo on jest řekl i stala sú sě, on přikázal jest i stvořena sú. Ps148,6 Ustavil jě jest u věky i věk věkóm, přikázanie uložil, jež nemine. Ps148,7 Chvalte hospodina z země, drakové i všeckny propasti, Ps148,8 oheň, búřě, snieh, ledové, duchové vlny, jež činie slovo jeho, Ps148,9 hory i všickni pahorci, dřievie plodistevné i všickni cedrové, Ps148,10 zvieřata i vše dobytčě, hadové i ptáci pernatí, Ps148,11 králové zemščí i všickni ľudie, kniežata i všickni súdcě zemské, Ps148,12 mladí i dievky, staří s mlazšími, chvalte jmě hospodinovo, Ps148,13 nebo povýšeno jest jmě jeho samého. Ps148,14 Zpověd jeho nad nebem i zeḿú i povýšil jest rohu ľuda svého. Chvála
