[GL]O pokání 14 z zámutku neb z náchylnosti,

z bázně, trestání neb smrti,

když čłověk hřícha nasycen,

skroušení bývá čitedlen[bq]čitedlen] čitědlen;

15 ty příčiny když pominou,

hříšní zas se k hříchům vinou,

činíc v tom vůli ďábłovu

proti Božímu zákonu.

16 Ješto ti právě kající,

v dobrém stále trvající,

hříchům místa nedávají,

bázeň Boží stále mají.

17 Skutečně každého času,

posłouchajíc jeho hłasu,

vydávají v upřímnosti

oudy k słužbě spravedlnosti.

18 [#]obrázek nebo jiný grafický prvek[1233]Symbol zdůrazňovací ručičky. Ó, Pane, dejž nám poznati

pravé pokání, v něm státi;

o němž jest tvé zaslíbení,

že skrz ně dojdem spasení.

L III Pokání, že se musí skutečně konati. (Notou: Posłyš, dcerko. F XX)

[1]text doplněný editorem[1234]V prameni není obsaženo. Všemu světu złořečení,

všemu lidu zatracení

přišło pro Adamovo prohřešení.

2 Všickní ten hřích v sobě máme,

všickní pro něj umíráme,

všickní miłosti tak Boží strádáme.

3 Komuž však Bůh ráčí dáti,

zavedení uhlédati

i v svých vłastních hříších sebe seznati,

4 ten má začátek pokání

miłosti Boží k hledání

a hříchů svých k skutečnému zustání.

5 [#]obrázek nebo jiný grafický prvek[1235]Symbol zdůrazňovací ručičky. Kdož sme Bohu uvěřili,

v sobě viny své spatřili

a pro ně se v srdci svém zarmoutili,

6 vyznejme je poníženě,

přiznejme se k nim skroušeně,

před Soudcem svým mějme se odevřeně.

7 Nebť jest dobrý sprostným srdcím,

věrný v slibích v se věřícím,

miłostivý všechněm právě kajícím.

8 Divně divná jeho miłost,

chváły hodná trpělivost,

nad błudnými hříšnými lítostivost;

9 že smrti nechce hříšného

ni zhynutí zbłoudiłého,

kdož by posłechł[1236]ligatura po(słechł) zase jen Słova jeho

10 a čině pravé pokání,

hledał jeho smiłování,

protož začněmž i my takto vołání:

11 [#]obrázek nebo jiný grafický prvek[1237]Symbol zdůrazňovací ručičky. „Pane Bože spravedlivý,

hříchů soudce přísný, mstivý,

nemsti na nás, ale buď miłostivý.