[AF]Adventní jenž si dał Syna nám,

aby v łásce był znám,

posłałs na svět jeho,

budižť chváła z něho.

2 Ó, divná miłosti

proti nadáłosti,

že ty mnoha mstíti,

voliłs odpustiti.

Vzbuď srdečnou vděčnost,

dej toho účastnost[260]účastnost: včaſtnoſt!

3 Cožs z dávna zaslíbił,

časem si naplnił,

tohoť sou žádali,

jenž prorokovali.

Dejž i nám žádati,

pravdy požívati!

4 Ó, nakłoň nebes svých,

zstup, potěš płačtivých.

Tak ti, jenž tě znali,

po tobě vzdychali.

Zpłoď i v nás žádost ctnou

památkou přítomnou!

5 Miłostiv chtě býti,

ráčiłs způsobiti

skrze svého Syna,

aby navrácena

była spravedlivost.

Dejž nám ji účastnost[261]účastnost: včaſtnoſt!

6 Laskavý Syn Boží

ihned se v to vłoží,

aby přímłuvníkem,

smírcím, prostředníkem

był mezi svým Otcem

a hříšným čłověkem.

7 Žádała spravedlnost

míti božskou moudrost,

s lidským přirozením

bytu nesmíšením,

spojenou osobně,

bez hříchů spůsobně,

8 byť lidská smrtedlnost

i strasti čitedlnost

v životě nevinném

a v Panně přijatém

była ta pokuta,

za hříchy výpłata.

9 Syn Otce posłušný

brał se v život słušný,

nestvořená moudrost,

byť słouhy způsobnost

přijał svatým Duchem

v životě panenském.

10 V božství neproměněn

zustał Otci roven,

však se chtěł zmařiti,

způsob słuhy vzíti,

což był, tím nepřestał,

což nebył, tím se stał.

11 [#]obrázek nebo jiný grafický prvek[262]Symbol zdůrazňovací ručičky. Ó, všickní my nyní

v tomto shromáždění

važmež miłost takou,

převelikou łásku,

děkujmež społečně

a chvalme srdečně: